9 C 315/2025-40 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 873 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 19. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut úvěr, který žalovaná čerpala postupně, na základě dodatků smlouvy, 11 dílčími platbami v období od 19. 3. 2024 do 26. 4. 2024 v celkové výši 25 000 Kč, který se zavázala společně se smluvenými úroky a poplatky řádně a včas vrátit do smluvené doby splatnosti, tj. do 21. 7. 2024. Dalšími dodatky k úvěrové smlouvě ze dne 17. 4. 2024 a 18. 5. 2024 byla žalované povoleno prodloužení splatnosti úvěru, za což byly žalované naúčtovány poplatky ve výši 5 727 Kč a 5 750 Kč, které žalovaná uhradila. Následně se však dostala do prodlení, když v prodloužené lhůtě splatnosti svůj závazek neuhradila ani z části. Dlužná pohledávka tedy představuje nezaplacenou jistinu ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 048 Kč, smluvní pokutu ve výši 825 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 25 825 Kč od 22. 7. 2004 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla poté postoupena ze společnosti , právnická osoba, na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , Anonymizováno, na současnou žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná ani poté však svůj závazek nesplnila. Žalobkyni tedy nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou.3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná byla v průběhu celého řízení nekontaktní, nečinná a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřila.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257/2016 Sb. na jehož základě žalovaná postupně vyčerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Uvedené plyne jednak z potvrzení o poskytnutých platbách a rovněž zprávy Moneta Money Bank, a.s. Žalovaná byla následně povinna celkovou dlužnou částku uhradit jednorázově do doby splatnosti, kterou si opakovaně prodloužila, za což jí byly naúčtovány poplatky ve výši 5 727 Kč a 5 750 Kč, které uhradila. Na samotný závazek však neuhradila ničeho a zůstala tak v prodlení s úhradou jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 825 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 048 Kč. Dále pak žalovaná dluží příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 25 825 Kč od 22. 7. 2004 do zaplacení. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, když pohledávka byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na současnou žalobkyni a tato skutečnost pak byla žalované oznámena. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaná se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřila, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 607 Kč, což je odměna za 2 úkony právní služby po 300 Kč, odměna za jeden úkon právní služby za 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 273 Kč a soudní poplatek ve výši 1 034 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.