ECLI: ECLI:CZ:OSLN:2026:11.C.59.2026.1 Datum: 2026-05-07 Předmět: o 11 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb. bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
O co šlo: o 11 000 Kč s příslušenstvím (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovaným prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne , datum, úvěr ve výši 11 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Po prověření totožnosti a úvěruschopnosti žalovaného žalovaný zaslal návrh úvěrové smlouvy a původní věřitel návrh odsouhlasil prostřednictvím klientského profilu a zasláním e-mailu. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 11 000 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , právnická osoba, a ta ji postoupila žalobkyni.2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a žalovaný se nedostavil.3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o provedených platbách, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne , datum, . Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel (tehdy pod názvem , právnická osoba, . (IČO , IČO, ) zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše , hodnota, Kč na dobu , hodnota, měsíců s tím, že žalovaný je povinen zaplatit celkem částku , hodnota, Kč zahrnující úrok ve výši , hodnota, Kč. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle potvrzení o provedených platbách byla dne , datum, zaslána původním věřitelem na shora uvedený účet žalovaného částka 8 000 Kč a dne , datum, částka 3 000 Kč. Dle sdělení , právnická osoba, , které soud vyžádal, částka ve výši 3 000 Kč ze dne , datum, nebyla na účtu žalovaného dohledána, pouze částka 8 000 Kč. Dle smluv o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , právnická osoba, a ta následně postoupila pohledávku žalobkyni. E-mailovou zprávou oznámil původní věřitel žalovanému, že došlo k předčasné splatnosti dluhu. Dopisem ze dne , datum, původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k úhradě pohledávky do tří dnů. Dopisem ze stejného dne, podaným k poštovní přepravě dne , datum, , byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně ve lhůtě tří dnů na stejné číslo účtu jako v oznámení o postoupení pohledávky.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 8 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. V řízení pak nebylo prokázáno doručení výzvy žalovanému. Soud proto za výzvu k plnění vzal až žalobu, která byla žalovanému doručena dne , datum, , následujícího dne měl plnit a od , datum, je v prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalovaného.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení o zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím měla žalobkyně úspěch cca stejný jako neúspěch, když dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2717/08 soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala celkem 16 415 Kč včetně příslušenství a měla úspěch pro částku 8 043 Kč včetně příslušenství. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.