14 C 398/2025-35 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 47 255,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČO:, IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 38 000 Kč, a to bankovním převodem. Úvěr měl být hrazen ve 48 pravidelných měsíčních splátkách, avšak žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru a původní věřitel tak byl nucen ke dni 26. 12. 2024 úvěr zesplatnit. Tento úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 85,51 % p.a. Žalovaná uhradila částku ve výši 19 677 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.2. Soud věc projednal bez přítomnosti účastníků dne , datum, , když žalobkyně se omluvila z jednání a nežádala o odročení, žalovaná se nedostavila ani se neomluvila, když předvolání k jednání jí bylo doručeno uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě. Současně předložila oznámení o schválení úvěru a fotokopii občanského průkazu žalované. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, má soud za prokázané, že příslušný účet, na který byla částka ve výši 38 000 Kč zaslána je skutečně účtem žalované. Soud tak nemá žádných pochybností o tom, že žalovaná částka byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuta v uvedené výši. Pro doplnění soud uvádí, že žalobkyně v žalobě uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované, avšak z listinných důkazů bylo předloženo pouze hodnocení klienta, ze kterého vyplývá, že žalovaná je příjemkyní invalidního důchodu ve výši 15 627 Kč při celkových výdajích 8 775 Kč.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru, především pak ve vztahu k řádnému zjišťování úvěruschopnosti žalované. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala řádně úvěruschopnost žalované, které poskytla částku ve výši 38 000 Kč. Výzvou ze dne 8. 12. 2025 č.j. 14 C 398/2025-14 vyzval soud žalobkyni, aby prokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované, resp. jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, zejména jakým způsobem byly zkoumány a ověřovány příjmy a výdaje žalovaného, přičemž je nutné zdůraznit, že žalobkyně na tuto výzvu reagovala pouze obecnými tvrzeními a výše uvedeným hodnocením klienta a dále se omluvila z jednání. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalované. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 323 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 12. 2024.Ve zbývající výši žalobu zamítl, když soud vycházel z té skutečnosti, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 38 000 Kč, avšak částku ve výši 19 677 Kč uhradila, proto soud zamítl v částce 27 578,84 Kč s příslušenstvím.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná měla převažující úspěch ve věci, avšak nebylo prokázáno, že by měla jakékoliv náklady s projednávanou věcí. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.