14 C 58/2026-20 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 10. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 630 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný provozoval nákladní vozidlo reg. značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla v období od 13. 11. 2024 do 16. 4. 2025. Výše příspěvku činila za toto období 86 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 155 dní. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě žalované částky stejně tak, jako upomínka k úhradě a předžalobní upomínka.2. Soud věc rozhodl za splnění podmínek dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo doručeno uložením usnesení Okresního soudu v Lounech k postupu podle ustanovení § 115a o. s. ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a v průběhu řízení tak zůstal zcela pasivní.3. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 14 C 58/2026 lze učinit závěr, že výše specifikované vozidlo, reg. zn. , SPZ, bylo po uvedenou dobu ve vlastnictví žalovaného, jak současně vyplynulo ze sdělení , státní instituce, , adresa, , odboru dopravy ze dne 16. 2. 2026. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 13 630 Kč za uvedené období, kdy shora uvedené vozidlo nebylo pojištěno po dobu specifikovanou výše, a když současně žalobkyně vymáhá poplatek ve výši 300 Kč za uplatnění práva vymáhání pohledávky. Upomínkou k úhradě a předžalobní upomínkou byl žalovaný žalobkyní vyzýván k zaplacení, avšak bezúspěšně, přičemž soud zdůrazňuje, že k výzvě soudu, doručené žalovanému uložením dne 23. 3. 2026 se žalovaný nijak nevyjádřil.4. Žalovaný jako provozovatel nákladního vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla ve shora uvedeném období je povinen žalobkyni uhradit dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. Výše příspěvku byla určena dle § 4 odst. 5 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto návrhu vyhověl. Současně byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Žalobkyně měla ve věci zcela úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 906,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 630 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 220 Kč ve výši 886,20 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 630 sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).