7 C 260/2025-105 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným soudu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 34 984 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaný dluží na příspěvku za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od 29. 1. 2024 do 1. 4. 2024 a dále za období od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 s tím, že na základě výzvy žalobkyně nesdělil a nedoložil, že v předmětných obdobích nebyl provozovatelem vozidla. Dále žalovaný dluží na příspěvku za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla- nákladního automobilu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od 30. 4. 2024 do 29. 7. 2024 a dále za období od 30. 7. 2024 do 4. 12. 2024 s tím, že na základě výzvy žalobkyně nesdělil a nedoložil, že v předmětných obdobích nebyl provozovatelem vozidla. Podle zprávy Městského úřadu v , adresa, , odbor správní, oddělení správní, úsek dopravně správních agend je žalovaný evidován jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, od 18. 12. 2023 dosud a vozidla RZ , SPZ, od 20. 11. 2023 dosud.2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 23. 10. 2025 č. j. 7 C 260/2025-93, které nabylo právní moci, byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván žalovaný, aby se ve stanovené lhůtě od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zásilka pro žalovaného byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 11. 11. 2025, desátým dnem se má za doručenou. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla je povinen žalobkyni uhradit příspěvek. Za období do 31. 3. 2024 má nárok oporu v ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva je určena dle § 4 odst. 5 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Za období dne 1. 4. 2025 má nárok oporu v ustanovení § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva je určena dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a vyhlášky č. 69/2024 Sb.6. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalovanému za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva týkající se vozidla RZ , SPZ, ve výši 4 160 Kč za dobu od 29. 1. 2024 do 1. 4. 2024, tj. 64 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při zákonné denní sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částku 4 460 Kč. Dále za období od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 10 790 Kč, tj. 166 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při zákonné denní sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částku 11 090 Kč. Dále soud uložil žalovanému za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva týkající se vozidla RZ , SPZ, ve 11 008 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do 4. 12. 2024, tj. 128 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při zákonné denní sazbě 86 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částku 11 308 Kč a za období od 30. 4. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 7 826 Kč, tj. 91 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při zákonné denní sazbě 86 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému zaplacení celkem částku 8 126 Kč.7. Soud proto návrhu vyhověl. Současně byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, důsledně tomu soud přiznal žalobkyni i právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 400 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za tři úkony po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis návrhu ve věci samé), 3 režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 504 Kč, celkem 4 304 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).10. Žalovanému byla uložena povinnost vše uhradit v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).