9 C 453/2025-20 — Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 9. 2023 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s řádnou úhradou splátky, která byla splatná již dne 15. 10. 2023, žalobkyně opakovaně žalovaného upomínala k řádnému plnění svých povinností, k čemuž nedošlo, a proto byl zbytek nesplaceného úvěru zesplatněn ke dni 21. 3. 2024. Prvotní nárok z této smlouvy byl již soudně uplatněn a přiznán pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Lounech č.j. 9 C 306/2024-22 ze dne 5. 2. 2025, a to v rozsahu jistiny ve výši 10 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 5. 4. 2024 a nákladů spojených s opakovaným upomínáním žalovaného v celkové výši 1 000 Kč. Současný návrh představuje zbylou část nároku spočívající ve třech dlužných splátkách úroků po 4 000 Kč, tj. touto žalobou je uplatňován obchodní úrok v celkové výši 12 000 Kč. Ačkoli byl žalovaný vyzván k dobrovolnému zaplacení těchto úroků předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2024, svůj závazek neuhradil ani z části.3. K nárokům samotným, které jsou uplatněny v žalobě, se žalovaný po celou dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil.4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření spotřebitelského úvěru podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. dne , datum, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr řádně a včas splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 000 Kč. Dále má soud za prokázáno, že z důvodu prodlení žalovaného s řádným splácením svého závazku žalobkyně zesplatnila zbytek úvěru ke dni 21. 3. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžitému doplacení zbytku nesplaceného úvěru. Jelikož žalovaný zůstal v prodlení s úhradou tří splátek po 4 000 Kč, které měly sloužit k úhradě smluvního úroku, je zde dán důvodný požadavek na jejich úhradu, resp. úhradu smluvního úroku v celkové výši 12 000 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení. Z výše uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 2 100 Kč, což tvoří odměnu za 2 úkony právní služby po 300 Kč, odměnu za 1 úkon právní služby za 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.