12 C 299/2019-65 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 524 Kč, s tím, že žalovaný dne 10. 5. 2019 cestoval autobusem linky 222 veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a během provedené přepravní kontroly se přepravnímu kontrolorovi neprokázal platným jízdným dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však ani přes výzvu tuto částku nezaplatil. Žalobkyně dále v řízení požaduje zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. 3. Protože bylo věc možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, přestože mu byla žaloba i výzva doručena v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř., soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud ze Zápisu o provedené kontrole [číslo] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem hromadné veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 10. 5. 2019 na lince autobusu 222. Na výzvu kontrolora ve stanici Libošovická se však neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému vyplývají ze Smluvních a Přepravních podmínek Pražské integrované dopravy (dále jen„ PID“) a Tarifu PID. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 8. 2019 a kopie doručenky vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Závazek se smlouvy o přepravě osob je upraven v ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), je cestující povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. o. z., přičemž se při kontrole neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby ve smyslu § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, § 18a odst. 3 tamtéž a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami PID, čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jízdného dle Tarifu PID a přirážky k jízdnému ve výši 1500 Kč. Žalovaný břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně případného zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému neunesl. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů. 10. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 13. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozhodnutí byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.