9 C 261/2020-32 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne [datum]. Žalovaný byl povinen platit měsíční televizní poplatek ve stanovené výši, tj. 135 Kč. Žalovaný nezaplatil tento poplatek za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci 3 780 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobce k žalobě připojil listinné důkazy, a to dodejku ze dne [datum], upomínku ze dne [datum], upomínku ze dne [datum], dodejku ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum], kopii zásilky, vrácené žalobci zpět s tím, že žalovaný si zásilku nevyzvednul, potvrzení České pošty, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence České pošty z října 2013, specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum]. Na základě těchto shora označených listinných důkazů bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný byl držitelem televizního přijímače, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a [datum]. Žalovaný byl povinen zaplatit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatil za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku 3 780 Kč s příslušenstvím. 3. Při právním věci soud rozhodoval podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 4. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 5. Podle § 12 odst. 5 zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2007 120 Kč a podle § 12 odst. 6 uvedeného zákona, měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2008 135 Kč. 6. Podle § 10 zák. č. 348/2005, nezaplatí-li poplatník televizní poplatek, na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpis práva občanského. 7. Podle § 8, odst. 2 cit. zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 10. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/ 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 12. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a po jejich právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Žalovaný byl držitelem televizního přijímače, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Žalovaný byl povinen platit měsíční televizní poplatek po 135 Kč, když nezaplatil za měsíce za měsíce duben až prosinec 2017, leden až prosinec 2018 a leden až červenec 2019, takže celkem z tohoto důvodu dluží žalobci na nezaplaceném televizním poplatku částku 3 780 Kč s příslušenstvím. Příslušenství je vypočteno žalobcem a v žalobě požadováno z dlužné částky, ve výši 3 780 Kč za dobu od [datum] každého měsíčního poplatku, který žalovaný nezaplatil ve výši 135 Kč, až do [datum], kdy příslušenství tedy představuje částku ve výši 606,22 Kč. 14. Žalovaný neprokázal, že žalobci dlužnou částku ve výši 3 780 Kč s příslušenstvím zaplatil, takže soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 16. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za dva úkony advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), celkem tedy částku 400 Kč. 17. Dále soud přiznal dva režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 200 Kč. Soud tedy přiznal žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku 600 Kč. 18. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 126 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 126 Kč.