10 C 113/2021-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti) v rozporu se zákonem číslo 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odstavec 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odstavec 6 zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 18.06.2020, která mu byla doručena dne 03.07.2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odstavec 1 až 3 zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel vozidla. Podle § 4 odstavec 2 zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalovaný, coby vlastník respektive provozovatel, neměl ode dne 17.11.2019 do dne 10.12.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 24 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odstavec 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odstavec 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odstavec 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odstavec 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odstavec 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 01.09.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 27.11.2020 zaslána předžalobní upomínka, avšak marně. Žalobce se tedy domáhá po žalovaném částky 1 428 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, v tom případě je sazba 47 Kč na den (24 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Soud ve věci vydal pod [číslo jednací] dne 01.02.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. 3. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. <i>4. Podle § 157 odstavec 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a pro stručnost na ni soud v odůvodnění odkazuje. Po právní stránce soud vycházel ze zákona číslo 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Zákonný úrok byl pak přiznán s ohledem na § 1970 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 3 úkony právní služby advokáta á 200 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1), 3 paušály po 100 Kč, 21% DPH 189 Kč, soudní poplatek ve výši 400 Kč. <i>7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.</i> <i>8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.</i>