10 C 117/2019-200 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se ve své žalobě původně proti žalované [jméno] [příjmení] a druhé žalované [celé jméno žalované] domáhala zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání k těmto nemovitostem, a to pozemku p.č. stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če garáž, dále pozemku p. [číslo] zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Lovečkovice v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, dále bytové jednotce [číslo] způsob využití byt (dále jen bytová jednotka) - vymezené v budově [adresa] bytový dům (na listu vlastnictví [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela číslo stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří s tím, že původně všechny tři účastnice řízení byly podílovými spoluvlastnicemi, každá s podílem o velikosti jedné třetiny předmětných nemovitostí. V průběhu řízení potom svůj spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] převedla na [celé jméno žalované] a tato se stala tedy jedinou účastnicí na straně žalované, když o nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 12. 2020, které nabylo právní moci [datum]. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že mezi účastníky řízení bylo již před podáním žaloby vedeno jednání o možném zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho následném vypořádání smírnou cestou, ovšem bohužel nedošlo k dohodě o způsobu vypořádání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nechce v tomto spoluvlastnictví setrvat, podala předmětnou žalobu. Původně žalobkyně navrhla, aby vypořádáno spoluvlastnictví bylo tak, že by garáž byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví a zahrada byla reálně rozdělena na 3 části a bytová jednotka prodána ve veřejné dražbě. Posléze žalobkyně požádala, aby do jejího vlastnictví byla dána polovina zahrady, ale zejména byt, jelikož jej míní užívat. Žalobkyně zdůraznila, že opatrovala maminku, po níž všechny účastnice nemovité věci zdědili, a to včetně správy jejího majetku a platila též veškeré náklady spojené s vlastnictvím nemovitých věcí, včetně daní z nemovitosti, a také se stará o zahradu.. Žalované se o nemovité věci nezajímaly. To jsou všechno okolnosti, které by měl soud zohlednit při rozhodování o dalším vlastnictví nemovitostí. Při posledním jednání ve věci pak doložila, že disponuje finančními prostředky na„ vyplacení„ žalované, když jí vnučka zapůjčila 350 000 Kč a na účtu má naspořenu ještě částku asi 166 000Kč. [příjmení] žalovaná se žalobou souhlasila v tom smyslu, že též požádala o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. K vypořádání se vyjádřila tak, že žalovaná [celé jméno žalované] by převzala veškeré předmětné nemovitosti, a to za přiměřenou finanční náhradu. Uvedla, že má finanční prostředky k tzv. vyplacení žalobkyně. O nemovitosti by se ráda starala, ale nemá do nich přístup, když od žalobkyně žádala klíče a tato jí je nedala. Do bytu jezdila za babičkou poměrně často, dále s celou rodinou se v severních [obec] rekreuje, takže by předmětný byt používala na víkendy. Pokud jde o zahradu, tu by chtěla zrevitalizovat a postavit tam rekreační bydlení pro celou svou rodinu. Využila by i garáž. Z výpisů z katastru nemovitostí listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] - bytový dům (na LV [číslo]) postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parcela číslo stavební [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří byl původně ve vlastnictví žalobkyně, [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], každé z jedné třetiny. Posléze pak byl spoluvlastnický podíl žalobkyně ve výši jedné třetiny a [celé jméno žalované] ve výši 2/3 z celku. Stejné skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Lovečkovice ohledně stavební parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez čp/če – garáž a pozemku [číslo] zahrada. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že vnučka žalobkyně [jméno] [příjmení] dne [datum] zapůjčila žalobkyni 350 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně pak bylo zjištěno, že na tomto účtu se nachází částka 166 734,45 Kč. Žalobkyně k tomu uvedla, že tuto částku získala částečnou půjčkou od banky a část si vydělala brigádami. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika ceny a odhady nemovitostí firmy [právnická osoba] podaného ke dni [datum] bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu nemovitosti, a to bytové jednotky ve výši 410 000 Kč s tím, že charakter nemovité věci neumožňuje její stavební dělení. Dále byla znalcem stanovena obvyklá cena garáže bez čp/č.ev. spolu s pozemkem pč stavební [anonymizováno] v [obec] na částku 45 000 Kč s tím, že opět charakter nemovité věci neumožňuje její stavební dělení. Ze znaleckého posudku ohledně zahrady tedy pozemku pč [číslo] v obci [obec] byla zjištěna obvyklá cena ve výši 305 000 Kč. Ohledně možnosti rozdělení této nemovité věci znalec dospěl k závěru, že toto není možné, aniž by se snížila její hodnota, a to s ohledem na tvar a celkovou výměru pozemku s přihlédnutím k jeho možnému budoucímu využití. Dělení pozemku by mohlo jeho hodnotu podstatně snížit. K tomu znalec uvedl, že pozemek se nachází v zastavitelné části obce a prakticky v sousedství stávající zástavby. Část parcely tak může dále sloužit svému účelu jako zahrada ve funkčním celku s budoucím stavebním pozemkem. Limitujícím faktorem pro pozemek samotný s ohledem na možnosti jeho budoucího využití je jeho řemenovitý tvar, který může omezovat případnou výstavbu s ohledem na rozměry a situaci stavby, zákonné odstupy staveb a podobně. Pozemek má šířku v rozmezí 11, [číslo] metru, a proto i jeho jakékoliv další dělení by bylo neúčelné a pozemek by tak mohlo prakticky znehodnotit. Dále pozemek znalec shledal v zanedbaném stavu, když se na něm nacházejí neudržované porosty, a to zejména okrasné. K dotazům žalobkyně pak znalec ještě doplnil, že znalecké posudky zjišťovaly ceny k datu provedení místního šetření tedy [datum]. Pokud jde o zahradu, tak tento předmětný pozemek nevykazoval známky byť jen běžné údržby. Pozemek byl zarostlý, jakási stavba na pozemku ve špatném stavu se zcela dožitými konstrukčními prvky ke kompletní rozsáhlé rekonstrukci či k demolici. Oplocení pozemku pak tvoří pletivo do ocelových sloupků v dožitém stavu. Porosty byly zanedbané, bez údržby. K případnému rozdělení zahrady dále uvedl, že při podélném dělení by vznikly 2 pruhy svou šíří naprosto nevhodné pro možnou výstavbu (když už současná šíře pozemku je značně limitní), která je dle územního plánu na pozemcích v této lokalitě uvažována. Při případném příčném dělení by pak přední část pozemku zůstala v souladu s územním plánem obce v uvažovaných plochách bydlení, avšak se značně redukovanou výměrou. Zadní část pozemku by tak zůstala zahradou. Na takto oddělený (zadní) pozemek by pak byl velmi problematický přístup, který by musel být zajištěn zřízením věcných břemen. Žalovaná [celé jméno žalované] po podání znaleckých posudků doložila, že do úschovy své advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] složila částku, která odpovídá tzv. vyplacení žalobkyně, pokud by veškeré nemovitosti byly soudem určeny do jejího vlastnictví, a to ve výši 506 666 Kč (zjištěno z potvrzení o příchozí platbě a smlouvy o advokátní úschově a správě svěřených finančních prostředků s dodatkem). Před skončením řízení pak žalobkyně navrhla, aby do svého vlastnictví získala pozemek s garáží, část zahrady a dále také bytovou jednotku s tím, že v bytě by chtěla bydlet, neboť její současný byt je vlhký a je tam plíseň a mohla by se tedy přestěhovat do předmětného bytu. Užívá i garáž, a to tak, že tam má složené věci po svých rodičích a pokud jde o zahradu, tak od roku 2006 na ní chodila, pracovala tam, a to i s matkou, matka zemřela v roce 2015 a od této doby žalobkyně se o zahradu stará, seká trávu, čistí plot od náletu a podobně. Navrhla také, aby soud v rámci širšího vypořádání rozhodl o částce 250 000 Kč, když pro výpočet částky 250 000 Kč vycházela z částky 50 Kč za den za 14 let její práce na zahradě. Důvod podání uvedla z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, jakož i na podporu svého návrhu na přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Pokud jde o uplatnění nároku v částce 250 000 Kč, který měl souviset se spoluvlastnictvím, jak jej uplatnila žalobkyně, pak žalobkyně k dotazu soudu upřesnila, že se tímto domáhala vypořádání podílu spoluvlastnictví v širším slova smyslu, ale také, že to bylo tvrzení na podporu návrhu n