CS · EN DE FR brzy

10 C 267/2021-26 — Okresní soud v Litoměřicích

ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2021:10.C.267.2021.1
Datum: 2021-11-24
Předmět: O zaplacení [částka] s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 297/2016 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 vyhl. č. 177/1996 Sb."]
["bezdůvodné obohacení""elektronický podpis""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § 115a (99/1963 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § (297/2016 Sb.), § 562 (89/2012 Sb.).
1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jejíž pohledávku získal na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], když tato částka měla být splacena nejpozději do [datum]. Žalobce požaduje pouze nezaplacenou částku [částka], respektive nevrácený úvěr. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr ve výši [částka] vyplatil dne [datum]. Žalovaný k datu splatnosti úvěru ničeho nezaplatil a ani později na upomínku ze dne [datum]. Žalobci tedy nezbylo, než se obrátit na soud. 2. Soud pod č.j. EPR 84641/2021-5 dne 30.04.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. podle kterého k projednávání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání ve věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud při řešení věci vycházel z dokladů, které mu předložil žalobce, a to všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobce, oznámení o postoupení pohledávky a s upomínkou ze dne [datum], výpisu z účtu, z něhož vyplývá, že [datum] byla žalovanému vyplacena částka [částka], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru bez podpisu žalovaného a smlouvy o postoupení pohledávek. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti bylo zjištěno, že předmětná smlouva je prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným bez toho, že by tyto smlouva obsahovala podpis žalovaného. Dále bylo zjištěno, že částku [částka] žalobce žalovanému zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě. 6. Soud nejprve především posuzoval, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, jak tvrdil žalobce. Soud tedy posuzoval, zda byla smlouva podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále je OZ) uzavřena distančně. <i>7. Podle § 562 občanského zákoníku účinného v době poskytnutí peněžních prostředků je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem, nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.</i> 8. Žalobce tvrdil, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr ve výši [částka] vyplatil dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy včetně ujednání o dalších poplatcích. Soudu sice byly předloženy listiny, nazvané„ smlouva“, které však nejsou žalovaným podepsány. Soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky, zachycující obsah souhlasu žalovaného se smluvními ujednáními prokazujícími konkretizaci osoby, která právní úkon učinila. Výpis z účtu žalobce pak není dle závěru soudu postačující projev vůle žalovaného, směřující k uzavření smlouvy. 10. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi účastníky. Je sice možné, že žalovaný sdělil své uživatelské jméno a bližší identifikační údaje, např. emailové kontakty, číslo svého účtu, ale nebylo jednoznačně prokázáno, že by případně nemohlo dojít i k záměně osoby jednajícího. Nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem smlouvu se všemi důsledky, stanovenými pro elektronický podpis zákonem č. 297/2016 Sb. Žalobce nedoložil, že by žalovaný tímto kvalifikovaným způsobem nebo alespoň prostým elektronickým podpisem smlouvu podepsal, že by učinil právní jednání, z něhož vyplývají důsledky spočívající v uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě nebyla prokázána základní autentizační a identifikační funkce podpisu žalovaného projevující uzavření smlouvy o úvěru tvrzené žalobcem. 11. Soud dále upozorňuje na zvýšenou ochranu spotřebitele, a to jednak dle úpravy občanského zákoníku dané v § 815 a následujících a také dané Ústavním soudem (např. nález Ústavního soudu sp. zn. IÚS 3512/11 ze dne [datum]). 12. Soud tedy žalobě vyhověl, ovšem nikoliv z titulu uzavření smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný, ač přijal od právního předchůdce žalobce částku [částka], tuto ani přes upomínky nevrátil a tak se na úkor v současné době žalobce bezdůvodně obohatil. Po právní stránce soud vycházel z ustanovení § 2991 občanského zákona, tedy zákona číslo 89/2012 Sb. podle téhož zákona, ovšem § 1970 byl žalobci proti žalovanému přiznán i zákonný úrok z prodlení. 13. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 3 úkony právní služby advokáta á [částka] (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1), 3 paušály po [částka], 21% DPH [částka], soudní poplatek ve výši [částka].

Citovaná ustanovení

§ (297/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 562 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.