12 C 60/2021-32 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 3 232 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 520 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a smluvních nákladů uplatnění pohledávky ve výši 1 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 1. 7. 2019 uzavřel žalobce jako věřitel se žalovaným (jako dlužníkem) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč na účet [bankovní účet]. Tuto částku se žalovaný, včetně navýšení o poplatek 520 Kč na celkovou částku 2 520 Kč, zavázal jednorázově splatit do 31. 7. 2019. Žalovaný nesplnil svoje smluvní povinnosti řádně a včas a žalovaný dluh se dne 31. 7. 2019 stal splatným v plném rozsahu. Žalobce tak požaduje přiznání nároku vůči žalovanému na neuhrazenou jistinu ve výši 2 000 Kč, na poplatek 520 Kč, na úrok z prodlení v zákonné výši za období od 1. 8. 2019 do zaplacení, a smluvních nákladů uplatnění pohledávky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z předložené smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žádný souhlas žalovaného s touto listinou neobsahuje (neobsahuje ani podpis žalovaného ani z ní nevyplývá, že PIN kód: [číslo] je elektronickým podpisem žalovaného). Není prokázáno ani tvrzení žalobce o tom, že právě žalovaný navštívil webové stránky žalobce, že žalovaný vyplnil formulář žalobce, že žalovaný vyplňoval své osobní údaje, ba dokonce není prokázáno ani to, že tel. [číslo] či e-mail [email] náleží žalovanému. Žádný důkaz neprokazuje, že právě žalovaný zaškrtl řádek s potvrzením o seznámení se se zněním smlouvy a VOP, a že právě žalovaný souhlasil s těmito dokumenty. Není prokázáno ani to, že PIN: [číslo] obdržel pouze žalovaný, ani to, že jej právě žalovaný uvedl na smlouvě o zápůjčce. Z částečné, neúplné a neautorizované fotokopie bankovní transakce nebylo zjištěno, že by dne 1. 7. 2019 byla zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 2 000 Kč, a už vůbec ne to, že by tato částka na uvedený účet byla připsána. Není prokázáno ani to, že účet č. [bankovní účet] je žalovaného, ani z jakého účtu (zda žalobce) částka odešla. Po skutkové stránce má soud za to, že předložené důkazy neprokazují uzavření jakéhokoli smluvního vztahu, v němž by vystupoval žalovaný. Provedenými důkazy nebylo prokázáno ani to, že žalobce poskytl žalovanému jakoukoli finanční částku. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným. Ani nebylo prokázáno poskytnutí jakékoli částky mezi žalobcem a žalovaným. Ostatní provedené důkazy soud pro nadbytečnost již nehodnotí, neboť se nevztahují k rozhodným skutkovým otázkám (neprokazují ani uzavření smlouvy ani poskytnutí finančních prostředků), a na rozhodnutí soudu nemohou mít vliv. Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o podepsání smlouvy žalobcem a žalovaným a doručení akceptace smlouvy, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.