15 C 136/2018-176 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali určení, že vlastníky pozemků p. [číslo] katastrální území Chotěšov u Vrbičan, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, byli ke dni [datum] [obec] [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa]. V odůvodnění své žaloby uvedli, že [obec] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům (tehdy část parcely PK [číslo]) na základě přídělu [číslo] vymezeného ve výkazu přídělu pro katastrální území Chotěšov u Vrbičan. Předmětné pozemky byly vneseny do jednotného zemědělského družstva, jehož byli zůstavitelé členy. Přídělci byli za vlastníky považování i orgány reprezentujícími tehdejší státní moc, a přídělci neučinili žádný projev vůle, z něhož by bylo možno dovozovat zřeknutí se vlastnického práva. V dědickém řízení po přídělcích však nebyly předmětné pozemky projednány. Na základě ohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne [datum], bylo v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalované k předmětným pozemkům, do té doby evidovaným na neznámého vlastníka. Žalobci dále tvrdili, že nahlédnutím na webové stránky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových u odkazu„ nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci“ zjistili, že v tomto seznamu pozemku mají pozemky i jejich prarodiče: [obec] [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození], naposledy bytem tamtéž, zemřelá dne [datum]. Jedná se o pozemkové parcely [číslo] o výměře 720 m2, [číslo] o výměře 912 m2 a [číslo] o výměře 8368 m2 (původně grafický příděl [číslo] – část parcely PK [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice). Tyto pozemky byly původně majetkem [jméno] [příjmení] dle zákona č. 215/1919 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového, byly však zkonfiskovány a následně jako grafický příděl [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] dle § 9 odst. 4 a odst. 5 dekretu prezidenta republiky [číslo] ze dne [datum] přiděleny manželům [jméno] [celé jméno žalobce], nar. [číslo] a [jméno] [příjmení], nar. [číslo]. Ve výkazu přídělu pro katastrální území Chotěšov u Vrbičan je uvedeno, že ministerstvo zemědělství schválilo tento výkaz přídělu, pokud jde o rozdělení půdy s výhradami a za podmínek uvedených ve výnosu ministerstva zemědělství ze dne 9. 6. 1949 č.j. 53.198/47/IV/A-11 NPF. Příděl byl převzat od státu dne [datum], ale nezaplacen a později vnesen do JZD a dále přídělci neužíván, přičemž dědici se přídělu nevzdali. Výměna přídělu byla 1 ha. Součástí celkového návrhu úhrady, je vyčíslení úhrady za příděl ve výši [částka] ve staré měně. Oba přídělci s touto úhradou souhlasili, což je výslovně uvedeno a stvrzeno jejich podpisy. [obec] a [jméno] [celé jméno žalobce] se stali členy Jednotného zemědělského družstva ve [obec], do kterého i vnesli pozemky, které byly předmětem přídělu [číslo] nacházejícím se v katastrálním území Chotěšov u Vrbičan. Soulad výkazu přídělu se skutečností, že přídělci na základě schválení výkazu přídělu ze strany Ministerstva zemědělství ze dne [datum] příděly užívali, vyplývá z úředního záznamu místní rolnické komise ze dne [datum]. Potvrzení přídělu, jakož i výpočtu přídělových cen pro obec Chotěšov, pak dokládá i korespondence poboček Národního pozemkového fondu za období od roku 1949 do roku 1950. Evidence pohledávky za období do [datum] je zachycena na evidenčním listu Státní spořitelny v [obec] (třebaže na něm není uvedeno, že jde o evidenční list Státní spořitelny v [obec], je možné to dovodit z totožného čísla účtu) vztahujícím se k účtu manželů [příjmení] [číslo]. Státní spořitelna v [obec], která měla na starosti finanční a účetní službu majetkové podstaty pozemkových reforem, vedla k přídělům [jméno] a [jméno] [příjmení] účet [číslo] na kterém evidovala pohledávky za manžely [příjmení] za příděl [číslo] v katastrálním území Chotěšov u Vrbičan. Z tohoto evidenčního listu vyplývá, že manželé [celé jméno žalobce] převzali příděl [číslo] pro katastrální území Chotěšov dne [datum], za cenu přídělu [částka] Kčs (ve staré měně) a dále pak [číslo] stodoly (číslo přídělu 44) za cenu přídělu [číslo] Kčs (ve staré měně). Z tohoto evidenčního listu dále vyplývá, že v důsledku měnové reformy v roce 1953 došlo k přepočtení pohledávky na částku [částka] (v nové měně). Z evidenčního listu pak vyplývá, že ke dni [datum] byla zaslána manželům [příjmení] ze strany Státní spořitelny v [obec] následující upomínka. Z přiložené upomínky Státní spořitelny v [obec] vyplývá, že k tomuto dni evidovala Státní spořitelna v [obec] pohledávku v celkové výši [částka] (po přepočtení na novou měnu). Z evidenčního listu Státní spořitelny v [obec] pak dle žalobců vyplývá, že došlo k uspořádání pohledávky s členem JZD k 1. červenci 1959, což znamenalo, že s ohledem na členství manželů [příjmení] v JZD se pozastavuje vymáhání pohledávky na doplacení přídělové ceny. V souvislosti s upořádáním pohledávky na uhrazení přídělové ceny vyhotovil odbor zemědělské rady Okresního národního výboru v [obec] dne [datum] hromadný seznam přídělců, kterým byl přidělen pozemek podle zákona [číslo]. Z hromadného seznamu, ve kterém je uveden i příděl [číslo] manželů [příjmení], vyplývá, že došlo k pozastavení placení přídělové ceny, nicméně pokud by došlo k jejich vystoupení z JZD, tak se povinnost doplatit přídělovou cenu opět obnoví. Pohledávka za [jméno] a [jméno] [příjmení] byla pak uspořádána jako členy JZD ke dni 1. červenci 1959, kdy došlo k pozastavení placení pohledávky [částka] Kčs (v nové měně) v důsledku jejich členství v JZD ve [obec], což dokládá výpis z účtu vedeného finančním odborem rady okresního národního výboru v [obec]. Zůstatek pohledávky za manželi [příjmení] byl pak několikrát aktualizován, a to vždy k začátku a konci let 1961, 1962, 1963, 1964 a 1965. Teprve zápis z roku 1965 potvrzuje úplné vypořádání přídělové ceny ze strany manželů [příjmení], když ve sloupci„ dal” je uvedena částka aktuální výše pohledávky a ve sloupci zůstatku již nulová hodnota dluhu. K [datum] pak došlo k odepsání částky [částka] Kčs (v nové měně) za podíl na stodole, který byl převeden na JZD. Z listin tedy vyplývá, že příděl [číslo] pohledávka státu na úhradu přídělové ceny byla evidována nejprve ze strany Státní spořitelny v [obec] a následně pak Finančního odboru rady národního výboru v [obec] až do roku 1965 a v případě vystoupení z JZD by bylo dále vymáháno i její zaplacení. Souběžně s vedením pohledávky za manžely [příjmení] ze strany finančního odboru rady národního výboru v [obec] pak příděl evidoval i odbor zemědělský Okresního národního výboru v [obec]. Z výkazu změn přídělů a přídělových cen ze dne [datum] pro obec Chotěšov, okres [okres], vyplývá, že i odbor zemědělský Okresního národního výboru v [obec] vedl manželé [celé jméno žalobce] jako vlastníky přídělu [číslo] (na straně 8) s čistou výši úhrady rovnající se částce [číslo] Kčs (v nové měně po očištění za pohledávku za podíl na stodole). Tento výkaz změn přídělů a přídělových cen pak byl podkladem pro uspořádání pohledávky ze strany finančního výboru rady Národního výboru v [obec], jak uvedeno výše, když u manželů [příjmení] výslovně odkazuje na jejich členství v JZD a udílí pokyn k uspořádání pohledávky. Je tedy zřejmé, že manželé [celé jméno žalobce] převzali pozemky zahrnuté do přídělu [číslo] v listopadu 1945 a následně je užívali jako sedláci. Ke vstupu sedláků do JZD došlo v obci [obec] u [obec] až v roce 1953. Přípravný výbor JZD byl ustanoven v prosinci 1952 a na začátku roku došlo ke schválení ustanovení JZD. Dle tohoto usnesení šlo o výkonné zemědělce, kteří měli opravdový zájem o rozvoj svého družstva. Manželé [celé jméno žalobce] užívali pozemky zahrnuté do přídělu [číslo] po dobu 8 let, kdy s nimi vstoupili do JZD. Následně pak manželé [celé jméno žalobce] užívali pozemky zahrnuté do přídělu [číslo] prostřednictvím jejich členství a zaměstnání v JZD [obec], a to až do doby, než odešli do důchodu a přestali být členy JZD. S ohledem na evidování pohledávky na úhradu přídělové ceny ze strany finančního odboru národního výboru v [obec], které bylo ukončeno až v roce 1965, nelze dovodit, že by pan [příjmení] [celé jméno žalobce] nebo jeho manželka se přídělu [číslo] vzdali nebo jej opustili. Naopak až do odchodu pana [jméno] [celé jméno žalobce] do důchodu a souvisejícímu pozbytí členství v JZD, pozemky, které jsou předmětem této žaloby a jsou zahrnuty do přídělu [číslo] svým členstvím a prací pro JZD ve [obec] užívali. Tento stav potvrzuje i přístup orgánů státní moci, kdy po celou dobu příslušné odbory národního výboru v [obec], jakož i Státní spořitelny v [obec] považovaly manželé [celé jméno žalobce] za přídělce a evidovaly za nimi pohledávku na úhradu přídělové ceny. V květnu 2015 poslal žalovaný Katastrálnímu úřadu pro Ústecký