15 C 167/2021-24 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou podanou dne 11. 8. 2021 domáhal zrušení vyživovací povinnosti, která mu byla stanovena rozhodnutím zdejšího soudu na částku 1 200 Kč měsíčně. Dále tvrdil, že žalovaný již nestuduje, ale protože není s žalovaným a s jeho matku v žádném kontaktu, nemá žádné další informace. Ke svým poměrům uvedl, že pobírá mzdu přibližně 19 000 Kč měsíčně, má však„ exekuční srážky“, bydlí ve společné domácnosti s manželkou, která však je bez stálého příjmu. Žijí v pronajatém bytě, nemají žádný movitý či nemovitý majetek. Žalovaný se k návrhu připojil. Žádal však, aby žalovaný splácel dluh na výživném, který má být exekučně„ strháván“. Doplnil, že od února 2021 je evidován jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 8. 2006 č. j. [spisová značka] s právní mocí 25. 10. 2006 byl udělen souhlas podáním žádosti o změnu příjmení nezletilého a stanoveno výživné placené otcem na nezletilého [jméno] na částku 1 200 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2005. Rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne 5. 5. 2014 byl zamítnut návrh otce na snížení výživného. Rozsudek nabyl právní moci 26. 6. 2014. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že otec byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, nezletilý byl v té době žákem [anonymizováno] třídy základní školy. Dle § 910 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 921 občanského zákoníku výživné se platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy za měsíc dopředu, dle § 923 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro děti. Z rozsudku zdejšího soudu bylo zjištěno, že naposledy byla stanovena výše výživného v roce 2006 na částku 1 200 Kč měsíčně. Dne 11. 8. 2021 podal žalobce návrh na zrušení výživného. Bylo zjištěno, že žalovaný je od února 2021 evidován jako uchazeč o zaměstnání s tím, že žalovaný doložil, že má příjmy z tzv. brigád. Dále bylo zjištěno ze sdělení exekutorského úřadu [obec a číslo] [titul] [jméno] [příjmení], soudního exekutora, že je vedena exekuce z pověření Okresního soudu Litoměřicích sp. zn. [spisová značka] ze dne 9. 11. 2016 k vymáhání pohledávky dlužného výživného 58 002 Kč s příslušenstvím ve prospěch oprávněného [celé jméno žalovaného]. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že se už účastníci shodli na ukončení vyživovací povinnosti počínaje dnem 1. března 2021 a od tohoto data již vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému neplyne a veškeré platby, které byly po tomto datu učiněny, budou dle dohody účastníků započítávány k úhradě dlužného výživného, tedy za období měsíce březen až září 2021 po 1 200 Kč měsíčně. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný ukončil své vzdělávání v únoru 2021. Shodným tvrzením účastníků došlo k ukončení vyživovací povinnosti ke dni 1. 3. 2021. Soud tento termín zcela akceptoval, přihlédl ke způsobu skončení vzdělávání žalovaného a dle § 923 občanského zákoníku zrušil vyživovací povinnost otce ke zletilému synovi a tím změnil předchozí rozhodnutí o stanoveném výživném. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo dle jejich vyjádření. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.