19 C 226/2021-23 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy. Dne [datum] byl žalovaný na lince tramvaje č. 1 přepravován žalobcem, přičemž žalobce zjistil, že žalovaný nemá platný jízdní doklad, čímž porušil smluvní přepravní podmínky. Žalovanému žalobce dle smluvních a přepravních podmínek vyúčtoval za černou jízdu v roce 2020 přirážku ve výši 1 500 Kč. Dále žalobce po žalovaném požaduje úhradu ceny platné jízdenky ve výši á 24 Kč Celkem tak žalobce po žalovaném požaduje částku ve výši 1 524 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvy neuhradil. Soud ve věci rozhodl se souhlasem stran bez nařízení ústního jednání, přičemž souhlas žalovaného dovodil dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalovanému byly soudní písemnosti zasílány na adresu pro doručování evidovanou v centrální evidenci obyvatel ([ulice a číslo], [obec]), kde si je nepřevzal, proto byly dne 6.8.2021 uloženy na poště a po uplynutí úložní doby mu byly vhozeny do poštovní schránky. Soud vycházel z důkazů předložených žalobcem a to ze Zápisu o provedené přepravní kontrole, z kterého vyplývá, že žalovaný uskutečnil černou jízdu dne [datum], čas 13:18 hod., linka tramvaje č. 1 (variabilní symbol pro platbu [číslo]). Z uvedeného důkazu bylo zjištěno, že žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu, byl kontrolován na stanici [příjmení], a jeho totožnost při přepravní kontrole byla zjištěna prostřednictvím [číslo obč. průkazu]. Z Čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek žalobce, soud zjistil, že cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, je povinen zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému. Přirážka se stanovuje ve výši 1 500 Kč. Z Tarifu Pražské integrované dopravy hl.m. Prahy soud zjistil, že cena základního jízdného činí 24 Kč. Na základě shora uvedeného soud zjistil, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že žalovaný v souladu se Smluvním přepravními podmínkami žalobce (dále jen SPP) uzavřel přepravní smlouvu. Dle SPP přepravní smlouva vznikla tím, že žalovaný využil své právo k přepravě. Žalovaný však v rozporu s čl. 8 odst. 4 SPP, na výzvu pověřené osoby nepředložil platný jízdní doklad, čímž mu vznikla povinnost zaplatit pokutu ve výši 1 500 Kč, tak jak stanoví shora uvedené články Smluvních přepravních podmínek žalobce, které byly vydány v souladu se zákonem č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů i dle platné vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. K přirážce za černou jízdu bylo ze strany žalobce žalovanému naúčtováno i běžné jízdné ve výši 24 Kč za uskutečněnou jízdu. Nárok žalobce na úhradu jízdného ve výši 24 Kč pak vyplývá z ust. § 2550 odst. 1 o.z., dle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Soud uvedené nároky žalobce považuje za důvodné, a proto je žalobci přiznal. Úrok z prodlení byl stanoven v zákonné výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl plný úspěch. Soud žalobci přiznal náhradu ve výši 1 489 Kč, což představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění novely č. 120/2014 Sb. (snížená odměna za formulářové žaloby) á 200 Kč, režijní paušál za tři úkony právní služby á 100 Kč DPH ve výši 21% (sazba ke dni uskutečnění shora uvedených úkonů) činí částku ve výši 189 Kč. Do náhrady nákladů řízení soud započetl i zaplacený soudní poplatek žalobcem a to ve výši 400 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.