19 C 313/2020-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 1 140 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 26.8.2019 do zaplacení. Žalovaná částka představuje dle tvrzení žalobce příspěvek placený vlastníkem motorového vozidla, který v rozporu se zákonem provozuje bez nezbytného pojištění níže uvedené vozidlo. Nárok žalobce vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalovaný dle tvrzení žalobce provozoval motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka] a v období od 13.1.2019 do 5.2.2019 k tomuto vozidlu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku a nákladů podle § 4 odst. 3 zákona byla stanovena částkou 840 Kč, neboť denní sazba za shora uvedený typ nepojištěného vozidla činí 35 Kč a to dle vyhl. Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb. a vozidlo bylo nepojištěno 24 dní. Žalobce rovněž nárokuje uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. s odkazem na vyhl.č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění, která byla žalovanému doručena dne 26.7.2019 a žalovaný do 30 dnů na upomínku nereagoval a svou pasivní legitimaci nepopřel. 2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil, soudní obsílky si na adrese trvalého bydliště nevyzvedával. Soud postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyhlásil rozsudek bez nařízení jednání. <i>3. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>4. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>5. Podle § 4 odst. 2 cit. zák., při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že</i> <i>a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a</i> <i>b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>6. Podle § 4 odst. 3 cit. zák., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>7. Podle § 4 odst. 4 cit. zák., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 5 cit. zák., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> 9. Z důkazů předložených žalobcem a nesporných skutečností soud zjistil, že žalobní tvrzení odpovídají skutečnosti. Předně soud ze zprávy [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství, zjistil, že žalovaný měl na svou osobu registrováno vozidlo [typ vozidla], [registrační značka] a to v období od 29.11.2017 do 18.11.2019, přičemž vozidlo nebylo po toto období dáno do dočasného vyřazení. 10. Na základě skutkového stavu uvedeného v žalobě a zjištěného dokazováním pak soud podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. žalobě vyhověl. Ze samotné skutečnosti, že vozidlo je vedeno v registru na žalovaného je možno dovozovat, že vozidlo je provozováno žalovaným, přestože registr vozidel údaje o vlastnictví neobsahuje. O tom, že vozidlo v předmětných shora uvedených obdobích provozováno nebylo, mohl prokázat žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný se soudem nekomunikoval, byl ve věci zcela pasivní, vycházel soud z pravidelného předpokladu o tom, že osoba, na kterou je vozidlo v registru evidováno, je zpravidla jeho provozovatelem (viz nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2221/13). Zaslání výzvy k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla má soud prokázané z dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 11.7.2019. Výše dlužné částky ve výši 840 Kč je součinem počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (24 dní) a zákonnou denní sazbou za příslušný typ motorového vozidla ve výši 35 Kč dle vyhl.č. 205/1999 Sb. Poplatek spojený s vymáháním pohledávky dle § 2a vyhl.č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Soud má rovněž prokázané, že žalovanému byla zaslána Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18.9.2019 a dále ze stany právního zástupce žalobce i předžalobní výzva ze dne 4.5.2020. 11. Výše úroku z prodlení je stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., účinného ke dni vzniku prodlení, tedy od 26.8.2019, neboť se má za to, že výzva k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla byla žalovanému doručena dne 26.7.2019 a žalovaný ve lhůtě 30i dní příspěvek neuhradila a od 31. dne od doručení se tak ocitl v prodlení. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl plný úspěch. Soud žalobci přiznal náhradu ve výši 1 489 Kč, což představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění novely č. 120/2014 Sb. (snížená odměna za formulářové žaloby) á 200 Kč, režijní paušál za tři úkony právní služby á 100 Kč DPH ve výši 21% (sazba ke dni uskutečnění shora uvedených úkonů) činí částku ve výši 189 Kč. Do náhrady nákladů řízení soud započetl i zaplacený soudní poplatek žalobcem a to ve výši 400 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 13. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.