21 C 309/2020-84 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 11. 2020 domáhala, aby bylo soudem určeno, že je vůči ní neúčinná dohoda o rozdělení pozůstalosti (dále jen„ dohoda o rozdělení pozůstalosti“ nebo„ dědická dohoda“) uzavřená mezi žalovanou a jejími syny [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] (dále jen„ dlužník“ nebo„ syn“) a její dcerou [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], která byla schválena usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], na základě které dlužník nenabyl z pozůstalosti po svém otci [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum] (dále jen„ zůstavitel“), ničeho. Žalobu odůvodnila tím, že má za dlužníkem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] vykonatelnou pohledávku ve výši 345 994,20 Kč, která je vymáhána v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u [exekutorský úřad], a že uzavřením dohody o rozdělení pozůstalosti byla zkrácena nejméně v částce 223 825 Kč, neboť dlužník nenabyl majetek ve výši odpovídající jeho dědickému podílu, který by jinak (nebýt této dohody) z pozůstalosti nabyl a mohl být použit k uspokojení pohledávky žalobkyně. Vzhledem k tomu, že již uplynula dvouletá prekluzivní lhůta dle § 591 a 590 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), namítla žalobkyně neúčinnost dle § 590 odst. 1 písm. a) o. z., když je přesvědčena, že uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti představovalo ze strany dlužníka protiplnění za poskytnuté bydlení a obživu, kterou mu žalovaná (jeho matka) poskytuje nejméně od prosince 2016. Opírala se o právní názor publikovaný v článku Relativní neúčinnost právních jednání dle nového občanského zákoníku (ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan. Relativní neúčinnost právních jednání dle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 21, s. 747-756), podle něhož se může věřitel dovolávat neúčinnosti podle § 590 odst. 1 písm. a) o. z., bude-li věřitel s to unést důkazní břemeno. 2. Dále konkretizovala, že hodnota prospěchu za to, že žalovaný přistoupil na dohodu o rozdělení pozůstalosti, dosahuje přinejmenším částky 184 600 Kč či více s přihlédnutím k životnímu a existenčnímu minimu. Dle tvrzení žalobkyně úmysl dlužníka spočívající ve zkrácení věřitele je zřejmý ze skutečnosti, že žalovaný je dlouhodobě osobou bez zdanitelných příjmů a je srozuměn s tím, že v případě získání jakéhokoliv majetkového prospěchu bude tento získaný majetek postižen v rámci exekučního řízení a vědomost žalované o tomto úmyslu dlužníka je zřejmá z příbuzenského vztahu mezi žalovanou a dlužníkem (matka-syn). 3. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako opožděnou zamítl s ohledem na uplynutí dvouleté prekluzivní lhůty u bezúplatného právního jednání dle § 591 o. z. i u úplatného jednání mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou dle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. Žalovaná dále uvedla, že se svým synem [jméno] [příjmení] nemá příliš dobrý vztah, téměř nekomunikují, ač s ní její syn žije ve společné domácnosti, přičemž ve společné domácnosti žalované bydlí i její dcera [jméno] [celé jméno žalované]. Později v řízení právní zástupce žalované uvedl, že v domě zřejmě bydlí i přítelkyně dlužníka. Žalovaná připustila, že by její syn mohl mít nějaké dluhy. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná na základě dohody o rozdělení pozůstalosti, která byla schválena usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 2. 2018, č. j, [číslo jednací], nabyla veškerý majetek po zůstaviteli (svém manželovi); konkrétně pozemek p. č. st. 73 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba v části [územní celek] [adresa] (rodinný dům) a pozemek [parcelní číslo] (zahrada), v [katastrální uzemí], [územní celek], to vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek p. č. st. [anonymizováno] a pozemek [parcelní číslo]“); ideální ½ jednotky (způsob využití – byt) [číslo] (typ jednotky byt. z.), vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb., v budově [adresa] (bytový dům), postavené na pozemku [parcelní číslo] (dále jen„ ideální ½ jednotky [číslo]) spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy [adresa] (dále jen„ spoluvlastnický podíl na společných částech budovy [adresa]“), postavené na pozemku [parcelní číslo] a spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na pozemku [parcelní číslo] (dále jen„ spoluvlastnický podíl ve výši [číslo]“) se všemi součástmi a příslušenstvím, vše zapsané na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] I, [územní celek]; ideální ½ pozemku [parcelní číslo] (dále jen„ ideální ½ zahrady) a ideální ½ stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí, postavené na pozemku [parcelní číslo], povolené dle stavebního povolení, které bylo vydáno Odborem výstavby územního plánování ONV ve [obec] dne 29. 12. 1977 [číslo jednací] stavebníkům [jméno] a [jméno] [příjmení] se všemi součástmi a příslušenstvím (dále jen„ a ideální ½ stavby dosud nezapsané v katastru nemovitostí“), vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek]; a dále tam vyjmenované movité věci. 5. Z dohody o rozdělení pozůstalosti soud zjistil, že ostatní dědicové podle zákonné posloupnosti (syn [příjmení] [příjmení], [datum narození], dcera [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] a dlužník [jméno] [příjmení], [datum narození]) nenabyli z pozůstalosti ničeho. Usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], nabylo právní moci dne 26. 2. 2018. 6. Z listinného důkazu, a to dopisu ze dne 13. 11. 2020, adresovaného Exekutorskému úřadu v [obec] ve věci dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného 3. 1. 1979, bytem [adresa žalované], od anonymního adresáta soud zjistil, že adresát dopisu upozornil na skutečnost, že došlo k uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti, ve které dlužník souhlasil s tím, že veškerý majek z pozůstalosti v celkové hodnotě 1 342 950,58 Kč nabyde žalovaná (manželka zůstavitele), ač měl dlužník (syn zůstavitele) nárok na svůj dědický podíl ve výši nejméně 223 825 Kč. 7. Z listinného důkazu označeného jako postoupení věci k dalším úkonům od soudního exekutora Exekutorského úřadu v [obec] [titul] [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne 24. 11. 2020, soud zjistil, že dlužník měl ke dni 24. 11. 2020 vůči žalobkyni závazek ve výši 345 994,20 Kč (vymoženo 0 Kč), nebyl vlastníkem žádné nemovité věci ani vozidla, měl nařízeno pět pravomocných exekucí, neměl žádné bankovní účty ani stavební spoření a penzijní připojištění bylo zablokováno dne 30. 9. 2016. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] (zahrada), v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba v části [územní celek] [adresa] (rodinný dům) a pozemku [parcelní číslo] (zahrada), v [katastrální uzemí], [územní celek], to vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 10. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem jednotky (způsob využití: byt) [číslo] (typ jednotky – byt. z.), vymezené v budově [adresa] (bytový dům), postavené na pozemku [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na pozemku [parcelní číslo], v [katastrální uzemí] I, [územní celek], to vše zapsané na LV [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 11. Z listinného důkazu označeného jako výkaz nedoplatků žalobkyně [číslo] ze dne 13. 4. 2018 a doložky o vykonatelnosti k tomuto výkazu nedoplatků ze dne 28. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně eviduje vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 95 285 Kč (dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění 35 106 Kč a penále ve výši 60 179 Kč za období od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2018). Výkaz nedoplatků se stal vykonatelný dnem 21. 5. 2018. 12. Z listinného důkazu označeného jako výkaz nedoplatků žalobkyně [číslo] ze dne 22. 2. 2016 a doložky vykonatelnosti k tomuto výkazu nedoplatků ze dne 17. 3. 2016 soud zjistil, že žalobkyně eviduje vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 192 934 Kč (dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 78 538 Kč a penále ve výši 114 396 Kč za období od 19. 2. 2010 do 31. 12. 2015). Výkaz nedoplatků se stal vykonatelný dnem 7. 3. 2016. 13. Z usnesení exekutorského kandidáta [titul] [jméno] [příjmení], pověřeného soudním exekutorem Exekutorského úřadu v [obec] [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 5. 12. 2018, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že exekuční řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] se spojilo s předchozí exekucí, vedenou pod sp. zn. [spisová značka] ([číslo jednací]), ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 12. 2018 14. Ze sdělení Ú