8 C 103/2021-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný přihlásil do evidence jako držitel televizního přijímače dne 1. 1. 2010, čímž se stal poplatníkem televizního poplatku; nezaplatil však žalobkyni poplatky za měsíce srpen 2019 až prosinec 2019 a žalobkyni tudíž dluží částku 675 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaný přihlášen jako držitel přijímače od ledna 2010, odhlášení není evidováno. Tomu odpovídá i přehled plateb žalovaného, ze kterého vyplývá i dluh za měsíce srpen 2019 až prosinec 2019. V té době činil televizní poplatek částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný byl podle předložených dopisů a doručenek vyzván k zaplacení dluhu upomínkami ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období nebo že by splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 4. Ze shora uvedeného soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně je provozovatelem veřejného televizního vysílání a příjemcem televizních poplatků. Televizní poplatek od roku 2008 činil 135 Kč měsíčně. Žalovaný však za měsíce srpen 2019 až prosinec 2019 televizní poplatek nezaplatil, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván. 5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení televizních poplatků dle příslušných ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZRTP“). Podle ustanovení § 6 ZRTP výše televizního poplatku činí 135 Kč. Televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce, s tím, že první platba je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (viz ustanovení § 7 odst. 2 ZRTP). Podmínku předvídanou v ustanovení § 10 ZRTP žalobkyně splnila, jelikož vyzvala žalovaného k úhradě dlužných poplatků v přiměřené lhůtě, a je tudíž oprávněna domáhat se jejich zaplacení u soudu včetně úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení soud žalobkyni přiznal dlužné poplatky ve výši 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s placením příslušného poplatku. 7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši, a to celkem v částce 1126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů advokáta za dva úkony právní služby a dva režijní paušály podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.