9 C 270/2020-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO] uzavřela se [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, když následně pak [právnická osoba] uzavřela se žalobcem další smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum]. 2. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované zápůjčku ve výši 500 Kč převodem na bankovní účet, uvedený žalovanou ve formuláři. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku původnímu věřiteli nejpozději [datum]. Tuto částku nevrátila, takže žalobce se domáhá jejího zaplacení pouze se zákonným úrokem z prodlení a žalovaná byla opakovaně o zaplacení této částky vyzývána i v předžalobní výzvě právní zástupkyně žalobce. 3. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne [datum] zrušen. 4. Žalobce předložil k žalobě listinné důkazy, a to smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO], podepsanou dne [datum] a [datum], smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], [IČO] a žalobcem, ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvu právní zástupkyně žalobce k úhradě dluhu ze dne [datum], smlouvu o zápůjčce, který na smlouvě není uveden, částečný výpis z účtu původního věřitele ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]. 5. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 6. Podle § 9 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2396 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1973 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 14. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 16. Podle § 1841 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 17. Podle § 1842 odst. 1 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 18. S ohledem na to, že smlouva mezi účastníky tohoto řízení byla uzavřena tzv. distančním způsobem, soud prvého stupně má zato, že je namístě uvést, že z důvodové zprávy k § 1841 a k § 1842 novely občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., vyplývá, že pokud jde o tzv. distanční smlouvu, pak tento zákon upravuje těmito ustanoveními zákona, každou smlouvu, uzavřenou mezi spotřebitelem a profesionálem v rámci organizovaného systému prodeje nebo poskytování služeb na dálku bez současné fyzické přítomnosti obou smluvních stran výlučným použitím jedné nebo několika technik komunikace na dálku až do okamžiku uzavření smlouvy a včetně tohoto okamžiku. 19. Zvláštní ochrana náleží spotřebiteli, je-li s ním uzavírána smlouva za použití prostředků komunikace na dálku a je-li s ním uzavřena smlouva mimo obchodní prostory. V navržených ustanoveních jde o provedení té části směrnice 2011 /83/ o právech spotřebitelů, která zakotvuje ochranu spotřebitele shodnou pro oba dva způsoby uzavírání smluv. 20. Teorie i praxe označují smlouvy uzavírané za použití prostředků komunikace na dálku jako smlouvy distanční. Z toho důvodu se v novele občanského zákoníku, zvolil takový název, který vystihuje, že jde o ustanovení o smlouvách uzavíraných distančním způsobem. 21. Prostředky ochrany spotřebitele, spočívají v povinnosti podnikatele, sdělit spotřebiteli další předsmluvní informace nad rámec informací stanovených v § 1811 odst. 2. Zákon též stanoví některé sankce spojené s tím, že informace nebyly spotřebiteli sděleny. V souladu se směrnicí 2011 /83/ o právech spotřebitelů se jedná o nemožnost požadovat po spotřebiteli daně a náklady, které nejsou zahrnuty do ceny, pokud o nich podnikatel spotřebitele neinformoval, a o možnosti prodloužení lhůty pro odstoupení, nebyl-li spotřebitel o právu na odstoupení poučen. 22. Dalším prostředkem je nezměnitelnost předsmluvních informací. Uzavřená smlouva musí být v souladu s těmito údaji. Údaje se mohou odlišovat jen na základě výslovného ujednání smluvních stran, jinak se za obsah smlouvy považuje údaj pro spotřebitele příznivější. 23. Úprava § 1841, občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., provádí ustanovení směrnice 2002 /65/ o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku, zejména tedy pokud jde o poskytování bankovních služeb, úvěrových služeb a služeb platební povahy, investičních služeb a pojišťovacích služeb. 24. Ustanovení 1841 až 1851, občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., se použijí na smlouvy o finančních službách uzavřené distančním způsobem, tedy za použití prostředků dálkové komunikace - např. uzavřené na základě návrhu smlouvy rozšiřovaného formou letáku nebo inzerátu, nebo uzavřené na základě faxové nebo telefonické nabídky, s využitím internetu apod. Účelem této právní úpravy je zajistit ochranu spotřebitele - zajistit jeho informovanost, poskytnout mu možnost obrany před nevyžádanými službami, založit mu právo ve stanovené lhůtě od smlouvy odstoupit a další. Problematika smluv uzavíraných distančním způsobem a jejich právní úpravy souvisí s rozvojem tzv. e-commerce a vyžaduje ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany. Návrh stanovuje podnikateli jako silnější smluvní straně některé povinnosti (zejména povinnost spotřebiteli před uzavřením smlouvy sdělit a po uzavření smlouvy potvrdit určité údaje) a spotřebiteli se zakládají zvláštní práva, mezi nimiž má zásadní význam právo odstoupit od smlouvy. 25. Spotřebitel má právo kdykoli za trvání závazku požadovat po podnikateli poskytnutí stanovených informací v tištěné podobě i právo měnit prostředek komunikace na dálku, po