10 C 390/2021-31 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Zapůjčeny byly peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti dnem uzavření smlouvy. Dále se pak žalovaný v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po [částka], když poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na dluh však žalovaný zaplatil pouze částku [částka]. Předmětný dluh pak právní předchůdce žalobce tomuto postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku [částka]. Příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce se však po žalovaném domáhá pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Tedy je požadována dlužná jistina [částka] představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok je pak úrok zákonný ve výši 8,05% ročně počítaný z dlužné jistiny od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes upomínky a zejména předžalobní upomínky ničeho na dluh nezaplatil, nezbylo žalobci, než podat tuto žalobu. Soud pod č.j. EPR 156307/2021-5 dne 26.08.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud podle § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě ani nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. <i>Podle § 157 odstavec 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> V daném případě byly prokázány všechny skutečnosti v žalobě uvedené, a proto na ni v odůvodnění soud odkazuje. Pouze uvádí, že po právní stránce předmětnou částku přiznal dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku zákona číslo 89/2012 Sb., který pojednává o bezdůvodném obohacení. Podle jeho § 1970 pak bylo rozhodnuto o úroku z prodlení. Soud zde pouze připomíná, že předmětnou smlouvu považuje za neplatnou, a to vzhledem k zákonu 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť podle jeho názoru žalobce netvrdil a ani neprokazoval, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, byla mu podle § 142 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. ustanovení § 14b, když se jedná o 3 úkony právní služby advokáta á [částka] (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1, předžalobní upomínka), 3 paušály po [částka], 21% DPH [částka], soudní poplatek ve výši [částka].