10 C 46/2022-33 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalovaná částka je žalována ve dvou případech a vždy pouze z titulu bezdůvodného obohacení. V žalobě dále uvedl, že mezi společností [právnická osoba] jako právního předchůdce žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému zapůjčena částka [částka] a žalovaný se zavázal uhradit k tomu ještě úrok [částka], odměnu za administrativní činnost [částka] a za hotovostní inkaso splátek [částka]. Dále se zavázal za pojištění zaplatit [částka], a to vše v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje od [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze [částka]. Ke dni postoupení pohledávky od věřitele na žalobce dne [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka]. Žalobce tak požaduje pouze bezdůvodné obohacení, to znamená rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou ve výši [částka] zaplacenou žalovaným, tedy částku [částka] s kapitalizovaným úrokem za dobu [datum] do [datum] ve výši [částka] a dalším zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. V druhém případě pak byla uzavřena obdobná smlouva mezi týmiž účastníky dne [datum], a to na částku opět [částka]. Žalovaný se opět zavázal poskytnout věřiteli ještě částku [částka] jako úroky, odměnu za administrativní činnost [částka] a za hotovostní inkaso splátek [částka] a placení životního pojištění ve výši [částka], a to vše v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však na dluh řádně nehradil a zaplatil pouze [částka]. Předmětná pohledávka byla pak postupní smlouvou mezi věřitelem a žalobcem postoupena dne [datum] a výše pohledávky bez příslušenství činila [částka]. I v tomto případě však žalobce požaduje pouze dlužnou jistinu [částka], což je rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou výši [částka] zaplacenou žalovaným na tuto jistinu a pak zákonné úroky z prodlení. Soud pod č.j. EPR 185322/2021-5 dne 10.09.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud podle § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě ani nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. Soud ve věci vycházel z listin předložených žalobcem, a to kartami zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek mezi firmou [právnická osoba] a [právnická osoba], ze dne [datum], předžalobní upomínky ze dne [datum] a dále ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jednoznačně bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku [částka] a žalovaný na tuto částku vrátil pouze [částka]. Rozdíl mezi těmito částkami, tedy částka [částka] je pak částkou, ohledně které se žalovaný na úkor žalobce, respektive právního předchůdce žalobce, bezdůvodně obohatil. Pokud jde o druhou částku, bylo též prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce částku [částka], vrátil pouze [částka] a ohledně zbytku ve výši [částka] se bezdůvodně obohatil. Soud žalovanému proto uložil tato bezdůvodná obohacení žalobci vydat a to dle § 2991 a následujících občanského zákoníku, tedy zákona číslo 89/2012 Sb. Zákonné úroky z prodlení pak soud přiznal podle § 1970 téhož zákona. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. [částka].