10 C 74/2022-46 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno,že právní jednání učiněné paní [jméno] [příjmení] [rodné číslo], bytem [adresa], zesnulé [datum], spočívající v udělení plné moci dne [datum] žalované pro účely zastupování v pozůstalostním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod spisovou značkou [spisová značka] je neplatné a dále, že dohoda dědiců o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů schválené Obvodním soudem pro Prahu 3 usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] je neplatná. Uvedl, že žalobce i žalovaná byli účastníky pozůstalostního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 a ukončeného usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení téhož data č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 18.10.2018. Pozůstalostní řízení bylo vedeno ohledně pozůstalosti po [celé jméno žalobce] narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. V rámci tohoto pozůstalostního řízení byla žalované údajně udělena manželkou pozůstalého paní [jméno] [příjmení] narozenou [datum] plná moc dne [datum]. Dne [datum] pak paní [jméno] [příjmení] zemřela. Na základě uvedené plné moci žalovaná uzavřela za [jméno] [příjmení] dohodu dědiců o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, schválené Obvodním soudem pro Prahu 3 usnesením shora uvedeným. Žalobce se tedy domáhá určení neplatnosti uvedené plné moci, respektive právního jednání [jméno] [příjmení] spočívajícího v údajném udělení plné moci a tím pádem neplatnosti dohody dědiců uzavřené na základě plné moci s tím, že se žalobce domnívá, že v době udělení plné moci již paní [jméno] [příjmení] nebyla pro duševní poruchu schopna právně jednat a udělení plné moci jakožto právní jednání je neplatné. [jméno] [příjmení] je matkou obou účastníků, když zemřela dne [datum]. [jméno] [příjmení] byla [datum] umístěna do Domu s pečovatelskou službou v [obec], přičemž její zdravotní stav odpovídal skutečnosti, že prodělala několikahodinovou operaci nádoru na mozku. Umístění do domova však [jméno] [příjmení] vnímala a byla schopna komunikace. Když žalobce [jméno] [příjmení] v domově zhruba měsíc před smrtí - tedy asi 3 týdny před datem údajného udělení plné moci - navštívil, [jméno] [příjmení] neotevírala oči, nekomunikovala a neměla o komunikaci zájem, nepoznávala lidi kolem sebe, žalobce jako syna si pletla s jinými osobami. Byla tedy ve stavu, že zcela jistě nemohla být schopna posoudit a rozpoznat následky svého chování a lze důvodně pochybovat o jakémkoliv projevu volní složky osobnosti. Její stav byl takový, že došlo k zmenšení či dokonce ztrátě rozpoznávacích či ovládacích schopností. Její smrt nenastala náhle, ale po postupném pomalém zhoršování zdravotního stavu, které muselo být v domově řešeno podáváním léků na zmírnění bolesti a tedy se muselo jednat o velké ovlivnění mysli a tedy rozpoznávacích a ovládacích schopností. Žalovaná pak jakožto zdravotní sestra mohla využít zdravotního stavu [jméno] [příjmení], který, vzhledem ke svým zkušenostem, byla schopna rozpoznat. Žalovaná následně zřejmě postupovala v pozůstalostním řízení tak, aby došlo k odklonu původní dohody dědiců v daném řízení (žalobce, žalované a [jméno] [příjmení]) po rozdělení pozůstalosti. Ve složité životní situaci, kdy mu zemřel nejen otec, ale následně i matka se žalobce v rámci pozůstalostního řízení nechal přesvědčit o tom, že žalovaná následně dostojí svému slibu a majetek z pozůstalostního řízení bude rozdělen dle původní dohody dědiců a přání zemřelého [celé jméno žalobce] staršího. Nastalé situaci se žalobce pokusil bránit prostřednictvím podání žaloby na obnovu dědického řízení, avšak z důvodu uplynutí zákonných lhůt nebylo možné nahlédnout do spisu před podáním žaloby na obnovu řízení, proto skutečnosti udělení plné moci nebyly v této žalobě rozebrány a navrhovány. Žalobce také podal podnět k pokračování v dědickém řízení, neboť paní [jméno] [příjmení] nebyla jakožto účastník pozůstalostního řízení řádně zastoupena a dohoda dědiců tak nebyla řádně uzavřena všemi dědici. Za zásadní vadu je nutno považovat i fakt, že se jednalo o dohodu, v rámci které docházelo k vypořádání společného jmění manželů a pochybnosti v řádném zastoupení jsou právě na straně manželky zesnulého, tj. [jméno] [příjmení]. Naléhavý právní zájem na určení žalobce spatřuje v tom, že dovolat se neplatnosti plné moci a dohody dědiců nelze jinak. Žalobce souběžně se žalobou podává rovněž podnět na pokračování v pozůstalostním řízení, nicméně prokazovat skutečnosti související s neplatností plné moci, respektive prvního jednání spočívající v údajném udělení plné moci a navazující dohody dědiců není v tomto řízení možné, neboť primárně pozůstalostní řízení obecně neslouží k prokazování neplatnosti právního jednání. Požadované určení neplatnosti bude představovat finální vyřešení sporu, neboť určením předmětné neplatnosti bude určeno, že v pozůstalostním řízení nebyla [jméno] [příjmení] řádně zastoupena žalovanou, žalovaná nebyla oprávněna uzavřít za [jméno] [příjmení] dohodu dědiců a nebylo tak pozůstalostní řízení řádně ukončeno. Pozůstalostní řízení, respektive pochybnosti o jeho řádném skončení pak má zásadní dopad do majetkové sféry žalobce. 2. Žalovaná ve svém vyjádření s žalobou nesouhlasila. Vznesla námitku promlčení, neboť žalobce mohl své právo uplatnit hned po vydání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení č.j. [číslo jednací] obou z [datum rozhodnutí], které také nabylo téhož dne právní moci, a to kdykoliv poté, když by měl pocit, že byl na svých právech zkrácen, nejpozději však v zákonné lhůtě. V té době mohl usnesení napadat či domáhat se svých dalších práv. Podle občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se. Dle § 629 odstavec 1 OZ promlčecí doba trvá 3 roky. V daném případě tak mohl žalobce daná práva uplatnit u soudu nejpozději 18.10.2021. Žádné nové skutečnosti ani důkazy, které by nebyly známy v době vydávání výše uvedených usnesení nejsou. Žaloba tak zcela bezdůvodná a žalobci ani nesvědčí naléhavý právní zájem, který ničím neprokazuje. Předmět žalobu pak podal 16.02.2022. Pokud jde o věc samou, tak žalobce a žalovaná uzavřeli dohodu dědiců, kdy žalobce tedy svou aktivní vůlí souhlasil s rozdělením dědictví, tak jak je v dohodě uvedeno. Rodiče účastníků pak neměli jiné přímé potomky než žalobce a žalovanou. Jelikož ani jeden z nich nezanechal závěr, dědili žalobce a žalovaná dle zákonné posloupnosti, což dohody reflektují. Žalobce se pokoušel v minulosti právně napadnout pozůstalostní řízení po [celé jméno žalobce], ovšem toto bylo zamítnuto a soud neshledal důvody obnovy řízení (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č.j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]). Navíc žalovaná musí odmítnout, že by matka trpěla jakoukoliv duševní poruchou, byla orientována v místě i v čase poznávala své blízké a o průběhu dědického řízení, jakož i obsahu udělené plné moci byla spravena, s tímto souhlasila a plnou moc sama v leže podepsala. Navíc s tím vším byl žalobce dopředu obeznámen a souhlasil s tím. Obsah plné moci byl připraven jako obecný vzor notářem, který jej běžně poskytuje svým klientům. Ověření podpisu nebylo nutné. [jméno] [příjmení] v té době běžně komunikovala, zajímala se, poznávala osoby, věděla, co podepisuje, byla orientovaná v místě i čase, netrpěla duševní poruchou ani jinou zdravotní indispozicí, která by znemožňovala udělení plné moci. Dne [datum] byla u paní [příjmení] na návštěvě dcera žalované [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] poznala, normálně s ní komunikovala nejevila žádné obtíže. Obdobně pak [datum] byla u své babičky na návštěvě druhá dcera žalované [jméno] [příjmení], kterou babička poznala, opět s ní normálně komunikovala a oslovovala ji jménem. Dne [datum] došlo k podpisu plné moci. Uvedené osoby pak [jméno] [příjmení] hojně navštěvovali, takže měli o jejím zdravotním stavu dobré povědomí. Žalobce pak v řízení před notářem vnímal veškerý obsah řízení a dohody a s touto bez dalšího souhlasil. Mezi sourozenci tedy žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo k žádné dohodě o vypořádání majetku jinak, než jak je uvedeno v dohodě dědiců. Ta ostatně reflektuje zákonnou posloupnost ve smyslu § 1633 a následující občanského zákoníku, kdyby tedy stejně veškeré jmění, které bylo předmětem dědictví, dědili žalobce a žalovaná rovným dílem (§ 1635 OZ). Tedy pokud by se domohl žalobce zneplatnění plné moci a potažmo rozhodnutí v rámci dědických řízení po rodičích účastníků, nikterak by se tato skutečnost nedotkla současného majetkového uspořádání. I proto je žaloba zcela nesmyslná, jakož je i nesmyslný podnět k pokračování v dědickém řízení. Jednání žalobce tak žalovaná považuje za nehorázné a účelové ve snaze získat zcela bezdůvodně majetkový prospěch. Žalobce se již za života snažil získat majetkový prospěch od rodičů, zejména se o to snažil syn žalobce [jméno] [příjmení]. Ten se s p