CS · EN DE FR brzy

12 C 228/2021-33 — Okresní soud v Litoměřicích

ECLI: ECLI:CZ:OSLT:2022:12.C.228.2021.1
Datum: 2022-01-20
Předmět: O zaplacení [částka] s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 114c z. č. 99/1963 Sb."]
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.), § 114c (99/1963 Sb.).
Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] představující nesplacenou část revolvingového úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne [rok] [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr v konečné výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce tuto částku. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce svůj žalovaný nárok konstruuje jako právo na zaplacení poskytnutého úvěru. Tvrdí tedy, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí finančních prostředků předchůdcem žalobce žalovanému a následnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Soud se tedy nejprve zabýval aktivní legitimací žalobce v tomto sporu. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobcem žádné postoupení pohledávky za žalovaným nevyplývá, neboť zaprvé pohledávka za žalovaným není v předmětné smlouvě uvedena (namísto reference number [číslo] uvedeným jak v loan application, tak invoice, je ve smlouvě o postoupení u jména žalovaného uvedeno ref. number [číslo]), a zadruhé nebylo prokázáno, že žalobce tuto pohledávku za žalovaným nabyl, neboť podmínkou byla podle čl. 3 [číslo] smlouvy o postoupení, nebude postoupení úplné, dokud nebude kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele, což však žalobce ani netvrdil, natož prokázal. Ani předložené oznámení o postoupení pohledávky neprokazuje, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení žalované pohledávky, když k tomuto oznámení chybí důkaz o tom, že toto oznámení bylo postupitelem žalovanému doručeno, či alespoň odesláno. K důkazu byl doložen pouze jeden podací lístek k zásilce, avšak i přes časovou souvislost, nebyly ani tvrzeny (natož prokázány) okolnosti, které by umožňovaly závěr, že se tento podací lístek vztahuje k předloženému oznámení postupitele. Jako odesilatel je totiž v podacím lístku uvedena společnost [právnická osoba] a nikoli postupitel [právnická osoba] a soud proto dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno k tomu, že postupitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému, když ostatně toto ani netvrdil. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce neoznačil žádné důkazy o tom, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, když z předložené smlouva o postoupení tato skutečnost nevyplývá. Nejsou označeny žádné další relevantní důkazy o aktivní legitimace žalobce. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobce neunesl důkazní břemeno ke svému tvrzení o nabytí pohledávky za žalovaným, a soudu proto nezbývá než žalobu zamítnout, a to včetně příslušenství, neboť žalobce neprokázal svou aktivní legitimaci. Ostatní navržené a provedené důkazy, netýkající se postoupení, nemohou mít na rozhodnutí soudu žádný vliv, a soud se jimi proto v odůvodnění tohoto rozsudku pro nadbytečnost nezabývá, neboť z důvodu neunesení výše uvedeného důkazního břemene žalobce je zcela nerozhodné, zda ostatní tvrzené skutečnosti byly či nebyly prokázány. Žalobce omluvil svou neúčast na jednání a nežádal o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o objednávkách služeb a poskytnutí plnění, a žalobce si zmařil také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Citovaná ustanovení

§ 114c (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.