12 C 86/2022-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Osvojitel se návrhem došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhal osvojení zletilého osvojence s tím, že dne [datum] uzavřel manželství s matkou osvojence, s níž žil ve společné domácnosti zhruba od [anonymizováno] roku věku osvojence. [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum]. Vzhledem k tomu, že se mezi oběma účastníky vytvořil vztah rodiče a dítěte, tedy osvojitel o osvojence pečoval, trávili spolu volný čas a doposud se podporují, se osvojitel domáhal osvojení osvojence na základě soudního rozhodnutí. 2. Osvojenec s návrhem osvojitele souhlasil a připojil se k němu. 3. Z informačního systému základních registrů bylo zjištěno, že osvojitel je [anonymizováno], má [anonymizována tři slova]: [celé jméno osvojitele], [datum narození]. U osvojence bylo zjištěno, že je [anonymizováno] a má [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [jméno] [celé jméno osvojenkyně], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum]. 4. Z písemného vyjádření [celé jméno osvojitele], narozeného [datum], vyplývá, že osvojence vnímá jako [anonymizována dvě slova], vyrůstali ve společné domácnosti. Osvojení není v rozporu s jeho zájmy, výslovně souhlasí s osvojením. 5. Z výpovědi navrhovatele bylo zjištěno, že se seznámil [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok] a [anonymizována tři slova] založili společnou domácnost. Přibližně od [anonymizována tři slova] let [anonymizováno] osvojence jej osvojitel vychovával, žili soudržně a osvojenec jej chápal [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Osvojitel si není vědom žádných majetkových nebo jiných potíží, které by mohlo osvojení způsobit. Osvojitel se nadále stýká s osvojencem i jeho rodinou. Osvojitel neví o žádné okolnosti, pro niž by osvojení mohlo být v rozporu s dobrými mravy. Je seznámen s důsledky osvojení včetně skutečnosti, že se osvojenec stane jeho dědicem. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení] je [role v řízení] [anonymizováno] známo [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. 6. Osvojenec svou výpovědí potvrdil jako pravdivé skutečnosti uvedené osvojitelem. Doplňuje, že osvojitel [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno]. Neví o žádných problémech ani rozporech s dobrými mravy, které by osvojení mohlo způsobit. S osvojitelem je takřka v každodenním kontaktu, osvojitel mu pomáhá s [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno]. 7. Na základě zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Osvojitel žil rodinným životem společně [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], kdy osvojiteli bylo [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]. Osvojitel a osvojenec i nadále fungují jako rodina, vypomáhají si, osvojitel se zapojuje do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. 8. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. 9. Podle § 795 NOZ první věty je předpokladem osvojení takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 NOZ). 10. Podle § 797 NOZ na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič. 11. Podle § 799 NOZ se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Dle § 801 NOZ mimo jiné osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele. Dle § 803 NOZ mezi osvojitelem a osvojovaným musí být přiměřený věkový rozdíl. Dle § 846 NOZ lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dle § 847 odst. 1 NOZ zletilého lze osvojit, mimo jiné dle písm. c) jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti s tím, že zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 12. V tomto řízení bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenec spolu udržují velmi blízký vztah, odpovídající vztahu rodiče a potomka. Žili spolu v jedné domácnosti [anonymizována dvě slova] [rok]. Osvojitel hodlá osvojit dítě [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nebylo zjištěno, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Účastníci o sebe a své blízké navzájem pečují, téměř dennodenně se navštěvují. [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno]. Žádným způsobem nedojde k narušení rodinných vazeb. 13. Soud dle § 846 a § 847 NOZ rozhodl o tom, že [celé jméno osvojenkyně] se stává osvojencem osvojitele [celé jméno osvojitele] s tím, že tento bude zapsán v knize narození [anonymizováno] [role v řízení]. Nebylo ani zjištěno, že by případné osvojení mělo být na újmu důležitých zájmů [anonymizováno] [role v řízení]. 14. Soud zdůrazňuje, že jsou splněny zákonné podmínky k tomuto rozhodnutí o osvojení zletilé osoby v souladu s § 847 odst. 1 písm. c) NOZ, a proto rozhodl jak uvedeno ve výroku I. 15. Žádný z účastníků v tomto řízení náhradu nákladů nepožadoval, a soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů, neboť žádné náklady řízení jim nevznikly.