20 C 266/2022-41 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 62 283,93 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20.6.2012 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit žalobci úvěr s příslušenstvím pravidelnými měsíčními splátkami, výše měsíční splátky činila 1 111 Kč, a to počínaje červencem 2012. Ve smlouvě byla dále stanovena úroková sazba ve výši 13,38%. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně povinnosti dohodnuté ve smlouvě, byl upozorněn na povinnost uhradit dlužný nedoplatek ve splátkách do 21.5.2014 s tím, že pokud nebude uvedený nedoplatek v termínu uhrazen, může žalobce prohlásit úvěr za splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, stal se úvěr ke dni 21.5.2014 splatným. O zesplatnění byl žalovaný informován výzvou ze dne 21.5.2014. Ke dni 20.10.2014 činí zůstatek úvěru částku 62 283,93 Kč, z toho 55 763,44 Kč jistina, 2 756,10 Kč řádný úrok z úvěru, 1 699,39 Kč zákonný úrok z prodlení, 2 065 Kč poplatky. Žalovaný však žalobkyni ani přes výzvu k plnění před podáním žaloby ničeho neuhradil. Podáním ze dne 18.10.2022 a doručeným soudu dne 18.10.2022 před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 19 480,25 Kč částečně zpět, když v rámci insolvenčního řízení byla žalobci postupně tato částka uhrazena. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na [datum] nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek ve vztahu k žalované č. 2 pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. O částečném zastavení řízení v rozsahu žalobcem navrhovaným, soud rozhodl podle § 96 odst. 1,2 věty prvé o.s.ř., když žalobce může vzít v řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Soud, je-li návrh vzat zpět, řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí návrhu došlo před zahájením jednání, nebyl souhlas žalovaného vyžadován (§ 96 odst.4 o.s.ř). Pro úplnost soud uvádí, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl konkurs na majetek žalovaného zrušen, neboť pro uspokojení věřitelů je majetek zcela nepostačující. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 314 Kč, a 4 x paušální náhradu á100 Kč za předžalobní upomínku, žalobu (návrh na vydání EPRU), částečné zpětvzetí ze dne 18.10.2022 a účast při jednání soudu dne 25.10.2022 dle § 1 a 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů částku 2 714 Kč. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.