9 C 143/2018-303 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení jednak nemajetkové újmy ve výši 81 754 Kč s 8,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacené způsobené mu nepřiměřeně dlouhou délkou řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp.zn. [spisová značka] a jednak nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s 8,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení vzniklé mu v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Tvrdil, že pro trestný čin krádeže bylo proti němu zahájeno dne [datum] trestní stíhání, s nímž nesouhlasil s tím, že od počátku popíral, že by se trestné činnosti dopustil, a rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl nakonec obžaloby pravomocně zproštěn. 2. O požadované nemajetkové újmě ve výši 81 754 Kč s příslušenstvím z titulu nepřiměřeně dlouhé délky řízení soud již pravomocně rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Předmětem dalšího řízení tak zůstala již jen nemajetková újma ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a rozhodnutí o nákladech celého řízení. 3. Žalovaná se ve vztahu k nemajetkové újmě za nezákonné rozhodnutí vyjádřila tak, že tento nárok žalobce neuznala, když již zadostiučinění žalobci poskytla mimosoudně ve formě konstatování porušení práva a zároveň se žalobci omluvila. Dále poukázala na to, že trestní stíhání žalobce probíhalo na svobodě, k celému řízení zaujal spíše pasivní postoj a v minulosti byl již trestán pro trestný čin krádeže. K žádné stigmatizaci žalobce nedošlo a jako nejzávažnější se proto jeví samotná délka trestního stíhaní, která již byla odškodněna. 4. Z provedených listinných důkazů a z nesporných tvrzení účastníků má soud primárně za prokázané, že usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 4. písm. a) tr. zák. ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zák. Stížnost žalobce proti tomuto usnesení byla jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce při svém výslechu jako obviněný u Policie České republiky uvedl, že využívá svého práva nevypovídat a totéž uvedl i při výslechu před okresním soudem dne [datum]. Poprvé k věci vypovídal před soudem při hlavním líčení konaném dne [datum] tak, že nic neudělal, obec, kde mělo dojít k trestné činnosti, nezná, nikdy tam nebyl, spoluobžalovaného zná dle vidění. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným dle obžaloby a k jeho odvolání byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] napadený rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť po provedeném dokazování nebylo prokázáno, že právě žalobce byl pachatelem trestného činu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 233 004 Kč a žalovaná vyplatila žalobci náhradu za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení částku 51 250 Kč. 5. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu, výše náhrady nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují, přičemž významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). 6. Žalobce byl trestně stíhán pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 4. písm. a) tr. zák. ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zák a jeho trestní stíhání skončilo zproštěním obžaloby, neb nebylo prokázáno, že by skutek spáchal právě žalobce (viz výše). Za tento trestný čin mu hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let. 7. Žalobce ve vztahu k požadované nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání tvrdil, že v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo k narušení a rozvratu jeho osobních, kamarádských, společenských i rodinných vztahů, kdy žil a žije na malé vesnici, kde se všichni znají. Trestním stíháním byl značně stigmatizován, žil pod tlakem a v neustálém stresu, přičemž mu reálně hrozil vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody a s tím spojené propuštění z práce, ztráta příjmu a existenční ohrožení celé jeho rodiny. 8. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že tehdejší družka žalobce [jméno] [příjmení] byla od [datum] v insolvenci, kdy dne [datum] byl zjištěn její úpadek jako dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením ve formě splátkového kalendáře. Žalobce se v rámci insolvenčního řízení zavázal přispívat na splátky [jméno] [příjmení] částkou 2 000 Kč měsíčně (prokázáno daty z insolvenčního rejstříku). 9. Žalobce dále navrhl k prokázání svých tvrzení výslechy svědků, konkrétně [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), jeho tehdejší družky a současné manželky. [celé jméno svědka] vypověděl, že půjčoval manželce žalobce nějaké peníze na splátky její insolvence a že mu žalobce s jeho manželkou sdělili, že žalobce byl obviněn z něčeho, co nespáchal. Dále již nic konkrétního neuvedl, svědčil na žádost žalobce s tím, aby mu pomohl u soudu, kdy měl říci, jak se žalobce cítil (viz výpověď svědka na čl. 137 spisu). Manželka žalobce [jméno] [příjmení] vypověděla, že se s nimi přestali v době trestního stíhání žalobce stýkat někteří jejich známí a byly i nějaké neshody s jejími rodiči. Dále poukázala na svou insolvenci a na žalobce jako živitele rodiny (viz výpověď svědkyně na čl. 142-143 spisu). 10. Výslechy svědků, s ohledem na zcela zjevný vztah obou svědků k žalobci i na obsah obou výpovědí, nemají přílišnou relevanci, přičemž žádný citelnější zásah do osobní sféry žalobce neprokazují. 11. Soud provedl řešerši judikatury ve věci náhrad nemajetkové újmy za účelem nalezení typově obdobných případů a nalezl rozsudek vydaný Obvodním soudem pro Prahu 2 dne 10. 12. 2020 pod č.j. [číslo jednací] (založen na čl. 293-298 spisu). V tomto řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 se žalobce domáhal po státu mimo jiné nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč (stejně jako v této věci) z titulu nezákonného trestního stíhání pro zločin krádeže podle § § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 4. písm. c) trestního zákoníku (stejně jako v této věci), jež skončilo zproštěním obžaloby z důvodu, že nebylo prokázáno, že by skutek spáchal žalobce (stejně jako v této věci). Za tento trestný čin hrozil žalobci trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let (stejný jako v této věci). Trestní stíhání trvalo po dobu 4 let a 3 měsíců (obdobně jako v této věci). Žalobce v rámci trestního řízení čelil domovní prohlídce a byl zatčen (v této věci žalobce žádným takovým trestním nástrojům vystaven nebyl). V důsledku trestního stíhání se s žalobcem rozešla jeho přítelkyně (v tomto řízení k žádnému rozchodu či rozvodu nedošlo). Obvodní soud pro Prahu 2 dospěl k závěru, že za této skutkové situace je na místě žalobce odškodnit částkou 30 000 Kč. 12. Zbývá ještě dodat, že sám žalobce v žalobě poukázal na jiné z jeho pohledu obdobné případy, jež byly rovněž vedeny u Obvodního soudu pro Prahu 2, a to pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Soud si rozsudky vydané v těchto věcech opatřil, nicméně dospěl k závěru, že se ani v podstatných znacích s projednávanou věcí neshodují (v podrobnostech soud odkazuje na obsah všech uvedených rozsudků, jež jsou založeny na čl. 259-292 spisu). Žalobcem uvedené pří