9 C 191/2021-63 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. [příjmení] [částka] dle žalobních tvrzení vyplývá z toho, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejím základě poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr v podobě revolvingu s úvěrovým limitem [částka] s úrokovou sazbou 8,5% měsíčně. Žalovaný čerpal celkem [částka], z čehož neuhradil [částka]. Žalobkyně dále požaduje úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně z této částky od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši [částka]. V doplnění žaloby pak žalobkyně uvedla, že částku [částka] tvoří smluvní pokuty za prodlení po [částka] a poplatek za výběr [částka] dle Všeobecných obchodních podmínek. Uvedená pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], a následně další smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení žádným způsobem nevyjádřil. 3. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v podobě revolvingu v celkové výši [částka], z čehož dosud neuhradil [částka]. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 8,5% měsíčně a uvedena RPSN 262,91%. Prodlení dlužníka bylo vedle úroku z prodlení sankcionováno smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z dlužné částky (prokázáno Smlouvou o revolvingovém úvěru a listinami, v nichž je zachycena historie čerpání a splátek úvěru). Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka ze Smlouvy o revolvingovém úvěru postoupena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka následně postoupena na žalobkyni. 4. Z hlediska právního posouzení soud vzhledem k datu uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neb se bez jakýchkoli pochybností jedná o tzv. smlouvu spotřebitelskou, v níž žalovaný vystupuje jako dlužník v pozici spotřebitele a předchůdkyně žalobkyně jako věřitel v pozici podnikatele. Jedná se rovněž zjevně o smlouvu formulářového typu, do jejíhož znění neměl žalovaný jako spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit její obsah. Závazky žalovaného jsou zajištěny vysokou smluvní pokutou. Rovněž tak i úrok ve výši 8,5% měsíčně několikanásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami. Žalobkyně dále ani po poučení ze strany soudu neprokázala, že by její předchůdkyně vůbec prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když toliko uvedla, že se žádné podklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného nedochovaly. Předmětnou úvěrovou smlouvu je proto nutné považovat za rozpornou s dobrými mravy a absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o.z.. V podrobnostech lze pak odkázat na judikaturu Ústavního soudu, jenž ve svých nálezech opakovaně dovodil, že není akceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů (srov. např. nálezy sp.zn. I. ÚS 199/11, III. ÚS 4084/12 a III. ÚS 4129/18). 5. Žalobkyni tak lze přiznat toliko bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o.z., dle něhož plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Žalovaný obdržel od žalobkyně na základě neplatné smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka] a žalobkyni dle žaloby dosud nevrátil celkem [částka]. Soud proto žalobě vyhověl toliko do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II.). 7. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], tedy v rozsahu 76% (po zaokrouhlení) z celkové požadované částky [částka]. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků tedy činí 52% ve prospěch žalobkyně, což je 76% úspěch žalobkyně minus 24% úspěch žalovaného, a soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 52% účelně vynaložených nákladů (po zaokrouhlení). Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby, písemné podání ve věci samé) ve výši [částka] a náhrada hotových výdajů advokáta za ony 4 úkony právní služby v paušální výši [částka] ( (dle § 7 a § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu); k odměně a náhradě hotových výdajů pak soud připočetl DPH ve výši 21%, neb zastupující advokát je plátcem této daně. Celkem by tak v případě plného procesního úspěchu žalobkyně odpovídala náhrada nákladů řízení částce [částka]. Žalobkyni však vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu ve věci náleží pouze 52% těchto nákladů, tedy částka ve výši [částka] (po zaokrouhlení na celé koruny). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř..