12 C 122/2022-92 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vyklizení svého pozemku parc. [číslo] o výměře 56 450 m2 v [katastrální uzemí] zapsaného v katastru nemovitostí na LV [číslo] to do [datum]. Žalovaný nárok odůvodnil žalobce tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu, v níž se žalovaný zavázal hradit roční nájemné ve dvou splátkách, vždy do 31. 10. a 31. 12. K [datum] byl podepsán dodatek [číslo] nájemní smlouvy. Sjednané nájemné nebylo dle tvrzení žalobce řádně hrazeno a žalobce dne [datum] osobně doručil žalovanému [příjmení] od smlouvy. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a namítala promlčení nároku žalobce na vyklizení, pokud je tento nárok založen na tvrzeních týkajících se období staršího tří let. Dále žalovaná namítla, že se žalobce domáhá plnění nemožného. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v [katastrální uzemí] zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]. Dále bylo zjištěno z nájemní smlouvy, přílohy [číslo] dodatku [číslo] že žalobce platně pronajal žalované tento pozemek s desetiletou výpovědní dobou za smluvní nájemné ve výši [částka] a úhradu daně z nemovitosti. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce doručil žalované dopis, v němž z důvodu hrubého a závažného porušení smlouvy a dobrých mravů žalobce odstupuje od nájemní smlouvy, neboť žalovaná opakovaně v období [rok] až [rok] nehradila žalobci nájemné. Ostatní důkazní návrhy žalobce, které se týkají změn vlastnictví pozemku a dalších souvisejících pozemků, nakládání s nimi, [anonymizováno] stavu žalobce, nevyplácení nájemného do roku 2015 či [anonymizována dvě slova] žalobce, nemají žádnou souvislost s předmětem tohoto sporu a nemají žádný vliv na toto rozhodnutí soudu. Pokud jde o podání žalobce doručené soudu dne [datum], kterým se žalobce změnou žaloby domáhal vůči žalované také náhrady škody, a které vzal žalobce dne [datum] zpět, soud se z důvodů nejasnosti podání a jeho zpětvzetí před odstraněním vad, tímto návrhem žalobce nezabýval. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2002 odst. 2 o. z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle čl. V. bod 3. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že platnost smlouvy zaniká odstoupením od smlouvy v termínu ihned při závažném porušení této smlouvy, nebo ostatních právních předpisů. Zjištěné skutkové okolnosti soud právně posoudil, a dospěl k závěru, že odstoupení žalobce od smlouvy je neplatné, neboť žalobce dne [datum] odstoupil od nájemní smlouvy, avšak nestalo se tak bez zbytečného odkladu od tvrzeného porušení povinností žalované. Z uvedeného důvodu se proto soud ani nezabýval tím, zda k porušení povinnosti žalované došlo či nikoli, neboť na neplatnost odstoupení tato skutečnost nemohla mít žádný vliv. A vzhledem k tomu, že platná nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovanou nebyla dosud žádným právně relevantním způsobem ukončena, nelze žalobě vyhovět. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a náleží jim náhrada nákladů řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. V projednávaném sporu byla zcela úspěšná žalovaná, které tak náleží podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhlášky“) účinné k datu úkonu zástupce žalované náhrada nákladů řízení sestávající z odměny advokáta ve výši 4x 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky), režijních paušálů 4x 300 Kč (za čtyři úkony právní služby - převzetí zastoupení, 2x písemné vyjádření a účast na jednání - § 13 odst. 3 vyhlášky) a dále jízdné ve výši 968 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč a příslušná DPH, tedy náhrada v celkové výši 15 207 Kč. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro jinou lhůtu soud neshledal důvody.