13 C 27/2023-22 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 695 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené smluvní ceny za dodávku plynu. Zemní plyn byl dodaný žalovanému [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]; [anonymizována tři slova] v období od [datum] do [datum] a vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 12 415 Kč splatnou [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že v listopadu 2021 vložila [právnická osoba] a.s. svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu dceřiné společnosti – žalobkyně, v důsledku čehož se žalobkyně stala věřitelem veškerých pohledávek. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu, produkt Plyn z první ruky, kategorie Domácnost ze dne [datum], vyplývá, že se [právnická osoba] zavázala žalovanému dodávat plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [anonymizováno] kód [anonymizováno], přičemž součástí této smlouvy učinily smluvní strany i obchodní podmínky. Smlouva rovněž odkazuje na ceník [právnická osoba] Dále k důkazu soud provedl Daňový doklad - [příjmení] fakturace, [číslo] kterou [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému za dodání plynu částku 12 415 Kč za dodání plynu v období od [datum] do [datum] podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], EIC kód [anonymizováno]; splatnost byla stanovena na [datum]. Žalobkyně rovněž soudu předložit Předžalobní upomínku ze dne [datum] (včetně podacího lístku), kterým žalovaného vyzývala k úhradě jeho dluhu. Soud rovněž provedl k důkazu Ceník žalobkyně, platný od [datum]. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smluvních vztahů na základě smluv o dodávce plynu. Na základě uvedených smluv vznikla [právnická osoba] povinnost dodávat plyn do odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost zaplatit stanovenou cenu za odebraný plyn a poskytnuté služby. Žalovaný však nesplnil svou povinnost, když nezaplatil sjednanou cenu za odebranou elektřinu a plyn vyúčtovanou jí [právnická osoba] v žalovaném období. Celkem tak na úhradu shora uvedených vyúčtování žalobci dluží celkem částku ve výši 10 695 Kč, spolu s úroky z prodlení. Doba prodlení je odvozena ode dne splatnosti faktur. Dále bylo dle soudu prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla vložena do žalobkyně, což bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 2177 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) oznámeno doručením předmětné žaloby žalovanému. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dle zákona účinného v době uzavření smlouvy. Na základě § 1810 o. z. a na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) proto žalobkyni byl nárok přiznán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok na zaplacení smluvní ceny prokázala, soud žalobě vyhověl. Žalobkyně má v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne po splatnosti žalovaných částek do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s tehdy účinným nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a který ke dni prodlení s úhradou dlužných částek činil 8,25% ročně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 695 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.