13 C 325/2023-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobou ze dne [datum] žabce po žalovaném požadoval úhradu částky 26 575 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce jako vlastník pozemní komunikace nechal dne [datum] z ulice [obec] v [obec] za asistence Městské policie [obec] odtáhnout osobní vozidlo značky Opel Corsa, [registrační značka], a to na základě ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, neboť žalovaný nepožádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (botičky) ve lhůtě 30 dnů od jeho přiložení. Dne [datum] byl na vozidle nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, protože vozidlo stálo za přenosným dopravním značení B 29 – zákaz stání s dodatkovou tabulkou s časovým upřesněním od 7:00 do 15:00, které bylo v dané lokalitě rozmístěno 7 dní předem. Po uplynutí třetidenní lhůty bylo vozidlo odtaženo na odstavné parkoviště Technických služeb žalobce. Náklady na odtah a stření vozidla žalovaného za dobu od [datum] do [datum] byly žalobci přiznány rozsudkem tohoto soudu ze dne 17. 7. 2020, č. j. [číslo jednací]. Žalobce však žalovanému zaslal dne [datum] výzvu k úhradě nákladů za střežení vozidla, a to za navazující období od [datum] do [datum], které žalovaný neuhradil. 2. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobci shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobcem, a to kartu vozidla [registrační značka], z níž vyplývá, že vlastníkem i provozovatelem tohoto vozidla je žalovaný od [datum]. Z protokolu o odtažení vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k odtažení vozidla [registrační značka] na pokyn Městské policie [obec], přičemž vozidlo bylo předáno obsluze parkoviště [ulice a číslo] ještě téhož dne. Podle oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne [datum] městská policie [obec] oznámila magistrátu města Chomutova podezření ze spáchání přestupku spočívající v tom, že na pozemní komunikaci bylo zjištěno vozidlo [registrační značka], které stálo za přenosným dopravním značením B29 – zákaz stání, čímž mělo dojít k porušení ustanovení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Z ceníku za státní silničních motorových vozidel platného od [datum] soud ověřil, že cena za odstavení osobního automobilu je na parkovišti U Větrného mlýny stanovena ve výši 25 Kč na den. Předžalobní výzvou ze dne [datum] pak byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu ve výši 26 575 Kč, za střežení vozidla od [datum] do [datum], přičemž výzva byly vypravena dne [datum]. 4. Po právní stránce dopadá na řešenou věc zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 17a odst. 1 písm. a)„ strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla a u kterého není řidič přítomen“. Podle ust. § 17a odst. 6 zákona o obecní policii„ Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.“ 5. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni nucené manipulace s vozidlem [registrační značka] v podobě nuceného odtahu vozidla jeho vlastníkem i provozovatelem, přičemž toto vozidlo bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, tudíž došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný nepožádal ve lhůtě 30 dnů o odstranění technického prostředku, proto se vystavil nebezpečí odtahu. Žalovaný neprokázal žádné závažné důvody, které by mu znemožnily požádat o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a je tak povinen k úhradě ceny za služby parkoviště určeného ke střežení vozidla, ve vztahu k němuž jsou ceny stanoveny ceníkem za stání silničních motorových vozidel platným od [datum] ve výši 25 Kč za den. Žalobce požadoval zaplacení pohledávky za období od [datum] do [datum] (když ve vztahu k předchozímu období bylo rozhodnuto zdejším soudem rozsudkem ze dne 17. 7. 2020, č. j. [číslo jednací]). 6. Dlužná částka tedy bylo vypočtena jako násobek dní, kdy vozidlo stálo na střeženém parkovišti žalobce (v projednávané věci [číslo] dnů), a denní sazby ve výši 25 Kč, tj. celkem 26 575 Kč. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], která byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 929 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 329 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.