10 C 221/2024-18 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že se žalovaným uzavřela na , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , na základě které žalobce umožnil čerpat žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Následně v dodatku ke smlouvě pak do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, a to s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše tohoto limitu, tedy revolvingový úvěr. V souladu se zákonem ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se tak zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 150 Kč a posléze dle dodatku ve výši 600 Kč měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a žalobce byla tak nucen po předchozích marných výzvách k úhradě úvěr ke dni , datum, zesplatnit dle článku 7.2. smlouvy, o čemž žalovaného vyrozuměl dopisem ze dne , datum, . Na tuto výzvu ani na předžalobní upomínku žalovaný však ničeho nevrátil. Dluh žalovaného činil k , datum, částku v celkové výši 22 548,93 Kč skládající se z jistiny ve výši 19 993,50 Kč, řádného úroku ve výši 2 098 Kč a úroku z prodlení ve výši 457,43 Kč. Předmětné rozúčtování žalované částky vyplývá pak z účetní evidence žalobce. Od , datum, požaduje žalobce po žalovaném vedle žalované částky úrok ve výši 15 %, ročně ve smyslu ustanovení § 122 odstavec 4 zákona číslo 257/2016 o spotřebitelském úvěru a zákonný úrok z prodlení z jistiny.Soud ve věci pod č.j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, –, Anonymizováno, vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz. Tento se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ač měl řádně vykázáno doručení, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že ji účastníci uzavřeli , datum, , když byl poskytnut úvěr do celkové výše úvěrového limitu 5 000 Kč, kdy dojde ke splácení povinnými pravidelnými měsíčními splátkami. Dohodli si úrokovou sazbu výši 16,9 % ročně. RPSN pak byla 20,25 %. Jednalo se tedy o revolvingový úvěr.Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, pak bylo zjištěno, že výše úvěrového limitu byla zvýšena na 20 000 Kč měsíčně, když pravidelné měsíční splátky nově činily 600 Kč měsíčně.Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo zjištěno, že sdělení o splatnosti celkového dluhu bylo žalovanému zasláno doporučeně dne , datum, . Byl upozorněn na úročení nejen řádným úrokem, ale i sazbou úroku z prodlení.Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že tato žalovanému byla zaslána , datum, na adresu dohodnutou ve smlouvě, avšak byla vrácena žalobci.Z přehledu splácení pak bylo zjištěno, že dluh žalovaného k , datum, činil na jistině 19 993,50 Kč, řádný úrok pak 2 098 Kč. Úrok z prodlení pak činil 457,43 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na dluh již ničeho nezaplatil, nezbylo žalobci než se obrátit na soud.Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, , dále jen OZ, smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po zhodnocení důkazů jednotlivé i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce poskytoval žalovanému revolvingový úvěr, který měl posléze dle dodatku ke smlouvě uzavřené dne , datum, čerpat ve výši 20 000 Kč a platit měsíčně 600 Kč splátku. Žalobce pak při poskytování takového úvěru vycházel z dlouhodobého přehledu o pohybech na účtu žalovaného, který pro něj vedl, z čehož vyplývá i skutečnost, že nejprve byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč se splátkou 150 Kč měsíčně a až následně úvěr navýšen na částku 20 000 Kč měsíčně a splátky na 600 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že na dluh žalovaný ničeho nezaplatil, soud žalobě vyhověl jako oprávněné a přiznal žalobci nárok z nesplacené jistiny úvěru, včetně dohodnutého úroku a dále z úroku z prodlení.Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodl podle § 142 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada podle § 142 o.s.ř., a to ve výši 800 Kč na zaplaceném soudním poplatku a částce 600 Kč za dvě paušální náhrady á 300 Kč dle § 151, odstavec 3 o.s.ř.