13 C 33/2024-40 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaná obdržela částku , částka, převodem na svůj bankovní účet č. , č. účtu, , za což se žalovaná zavázala uhradit úrok ve výši 111,33 % ročně. V případě porušení smluvních podmínek ze strany žalované bylo dále sjednáno, že žalovaná uhradí smluvní pokutu ve výši , částka, (maximálně však , částka, za rok, zákonný úrok z prodlení. Dále bylo sjednáno, že pokud dlužné částky úvěru neuhradí ani v dodatečné lhůtě stanovené úvěrujícím v upomínce, dojde k zesplatnění úvěru s tím, že je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. Žalovaná však úvěr zcela neuhradila, když zatím zaplatila pouze částku , částka, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, , na jejímž základě jí byla převodem na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena částka , částka, , kterou se žalovaná zavázala zaplatit v 30 měsíčních splátkách, přičemž takto měla celkem zaplatit částku , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 111,33 % ročně. Součástí této úvěrové smlouvy byly i obchodní podmínky žalobkyně a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podle kterého RPSN činila 189,52 %. Z Potvrzení o provedení platby soud ověřil, že žalobkyně dne , datum, zaslala částku , částka, na bankovní účet, tel. číslo, /0600, který je podle zprávy , Anonymizováno, Money bank bankovním účtem žalované.4. Ze splátkového kalendáře soud ověřil, že žalovaná měla na tento úvěr zaplatit celkem částku , částka, v 30 splátkách do prosince 2024. Z Rozložení plateb úvěru ID: , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná na tento úvěr uhradila částku , částka, . Protože žalovaná své povinnosti z výše uvedené smlouvy neplnila, žalobkyně vydala upomínku č. I, upomínku č. II a upomínku č. III., v níž žalovanou vyzývala ke splnění jejich povinností. Soudu však nebylo doloženo, že by tyto upomínky žalobkyně žalované doručila. Žalobkyně dále žalovanou vyzvala k úhradě celkové částky , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, s tím, že tuto částku má žalovaná uhradit do , datum, ; výzva byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .5. Z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil právní existenci žalobkyně.6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu předložila Lustraci v Centrální evidenci exekucí na jméno žalované s negativním výsledkem. Dále žalobkyně předložila tzv. Úvěrová zpráva NRKI – BRKI, z níž vyplývá, že žalovaná měla celkem , hodnota, kontraktů v této evidenci, z toho 5 existující splátkových, 4 kontrakty byly odmítnuty, 1 odvolán, 1 existující nesplátkový, 2 existující karty, 1 žádost o kartu a jednu kartu odvolánu. Celkové měsíční splátky žalované dle této zprávy měly dosahovat , částka, , přičemž celková zbývající částka byla , částka, . Z výplatní pásky žalované soud ověřil, že žalovaná dosáhla v dubnu 2022 čistého příjmu , částka, , přičemž fakticky jí byla vyplacena částka , částka, . Z předloženého výpisu bankovního účtu, tel. číslo, /, Anonymizováno, za měsíc květen soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – , částka, (počáteční zůstatek byl , částka, ), že na bankovní účet přišla platba , částka, , přičemž banka z tohoto účtu strhla dne , datum, splátku kreditní karty ve výši , částka, a dne , datum, poplatek za kontokorent úvěr ve výši , částka, .7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně s žalovanou dne , datum, uzavřela úvěrovou smlouvu na částku , částka, , přičemž tyto peněžní prostředky jí poskytnula převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, . Nemá však za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na fi