13 C 5/2024-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , bd , adresa, prostřednictvím , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě toho byly žalované vydána platební karta s možností čerpání finančních prostředků až do výše , částka, . Žalované se měla zavázat splácet nejen předmětný úvěr, ale i sjednané pojištění; roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %. Celkově žalovaná vyčerpala částku ve výši , částka, . Původní věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval příjmy a výdaje žalované. Žalovaná však až následně porušila své povinnosti hradit předmětný úvěr, přičemž uhradila částku pouze ve výši , částka, , proto původní věřitel prohlásil úvěr ke dni , datum, za splatný. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požadovala po žalované uhradit nesplacenou jistinu, smluvní úrok, nesplacené měsíční poplatky, smluvní pokutu a poplatky za odeslání písemných upomínek, včetně úhrady účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání.2. Žaloba byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z Žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr/Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a rámcové smlouvě o platebních službách ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel se pravděpodobně snažil uzavřít smlouvu se žalovanou, neboť její osobní údaje byly uvedeny v hlavičce této smlouvy, avšak samotný dokument nebyl žalovanou ani fyzicky, ani elektronicky podepsán. Základní roční úroková sazba (pohyblivá) měla být ke dni podpisu smlouvy ve výši 22,68 %; RPNS bylo vypočteno na 38,16 %, aktuální úvěrový rámec byl , částka, , maximální úvěrový rámec pak činil částku , částka, . Původní věřitel dále vyhotovil dokument s názvem PRIHLÁŠKA K POJIŠTENÍ - PRÍLOHA K ŽÁDOSTI O REVOLVINGOVÝ SPOTREBITELSKÝ ÚVER/SMLOUVE O REVOLVINGOVÉM SPOTREBITELSKÉM ÚVERU č. , hodnota, a FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTREBITELSKÉM ÚVERU (ani jeden z těchto dokumentů nebyl žalovanou podepsán). Součástí úvěru měly být i všeobecné obchodní podmínky původního věřitele.4. Z dopisu ze dne , datum, vyplývá, že původní věřitel měl žalované zaslat informaci o tom, že akceptoval žádost žalované o poskytnutí úvěru k nákupu zboží v jedné z jeho partnerských prodejen, přičemž jí informoval o jejím úvěrovém rámci ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, pak původní věřitel od úvěrové smlouvy č. , hodnota, odstoupil.5. Z výpisu čerpání úvěru soud zjistil, že celkem měla žalovaná načerpat částku , částka, , avšak uhradit měla částku ve výši , částka, .6. Z výpisu obchodního rejstříku žalobkyně a , právnická osoba, soud ověřil jejich právní existenci. Z výpisu úkonů mimosoudního smírného vymáhání soud zjistil, že žalobkyně eviduje provedení těchto úkonů – zaslání obyčejného dopisu a cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalované.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni (žalovaná byla uvedena v příloze pod bodem 20); původní věřitel pak přípisem ze dne , datum, potvrdil zaplacení příslušné úplaty za postoupení. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně pak žalovanou vyzývala k úhradě úvěru dopisu ze dne , datum, a , datum, .8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“13. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“14. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.15. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění do , datum, (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“) „Použití zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeného pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu umožňuje ověřit, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu.“16. V dané věci byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru v elektronické podobě prostřednictvím komunikace na dálku (a to konkrétně údajně buď fyzicky anebo prostřednictvím portálu internetového bankovnictví), přičemž soud se zabýval otázkou, zda došlo k jejímu podpisu ze strany žalované alespoň prostřednictvím jakéhokoli elektronického podpisu, protože z obsahu předložené žádosti o revolvingový úvěr nevyplývá, že by tato žádost byla podepisována fyzicky.17. Výklad ustanovení § 561 a 562 občanského zákoníku stran náležitostí elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne ze , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž dospěl k závěru, že „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem…. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“18. Soud má za to, že výše uvedené závěry stran „neakceptovatelnosti“ prostého elektronického podpisu jsou aplikovatelné i v projednávané věci, byť komentované rozhodnutí se týká navazující právní úpravy regulující elektronické podepisování dokumentů.19. Soud přitom v dané věci nezjistil, že by Žádost o revolvingový úvěr byla jakkoli podepsána, tedy že by došlo k připojení jakéhokoli elektronického podpisu žalované. Z předloženého elektronického dokumentu vyplývá pouze tolik, že na závěr tohoto dokumentu je kolonka umožňující doplnění elektronického podpisu žalované – tento elektronický podpis (a