19 C 341/2023-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizované částkou ve výši , částka, a smluvní úroky ve výši 8% ročně částečně kapitalizované částkou , částka, . Uvedl, že dne , datum, právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši , částka, , které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z úvěru byly sjednány pevnou částku ve výši , částka, , úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy byla sjednána ve výši , částka, , úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru byla sjednána částkou , částka, a úhrada z umoření platit splátky v hotovosti byla sjednána částkou , částka, . Žalovaná se celkovou částku na úhradu úvěru ve výši , částka, zavázala hradit v 14i měsíčních splátkách ve výši á , částka, . Žalovaná před podáním žaloby na úhradu úvěru uhradila celkem , částka, , přičemž celkovou dlužnou částku měla zaplatit dne , datum, . Uvedená úhrada byla poměrně započtena na poplatky úroky a jistinu. Žalobce tak po žalované požaduje uhradit jistinu ve výši , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu z poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , úhradu za opoždění splatit splátky v hotovosti ve výši , částka, a dále smluvní pokutu ve výši , částka, . Vyjma shora uvedených částek (, částka, ) žalobce dále požaduje uhradit úrok z prodlení ve výši 8% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž za období do , datum, byl úrok kapitalizován částkou , částka, . Žalobce rovněž požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž za období od do , datum, byl kapitalizován částkou , částka, . Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. , právnická osoba, . a žalobcem, na základě které, došlo s účinností od , datum, k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalované doručeny mj. na evidenční adresu (, jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, -, adresa, ), kde si uvedené písemnosti nepřevzala, dne , datum, jí byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby jí byly vhozeny do poštovní schránky.3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že spol. , právnická osoba, . jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, úvěr ve výši , částka, a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnutého úvěru zaplatí i souhrnný poplatek ve výši , částka, (který představuje pevný úrok, náklady na administrativní činnost, náklady na vyhodnocení úvěru a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši , částka, a to v 14i měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva je žalovanou řádně podepsána dne , datum, . Z přehledu splátek má soud za prokázáno, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku celkem ve výši , částka, .4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. , právnická osoba, . vůči žalované z nesplaceného úvěru vyčíslená v celkové výši , částka, s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. , právnická osoba, . a žalobcem, na základě které došlo s účinností k , datum, k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.10. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.14. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalované, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalované, ale žalobce ani netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval.15. Při ústním jednání dne , datum, soud předestřel žalobci shora uvedený závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu absence zkoumání bonity žalované, přičemž žalobce na uvedená zjištění nijak nereagoval, soudu důkaz o tom, že by byla zkoumána bonita žalované před uzavřením úvěrové smlouvy nepředložil.16. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem-viz rozhodnutí pod č.j.: 17 Co 278/2017-161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovanou uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z. neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Po právn