20 C 399/2023-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 17 572 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatelka, neměla v období ode dne [datum] do dne [datum] a v období ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 168 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum] za období ode dne [datum] do dne [datum] a dne [datum] za období ode dne [datum] do dne [datum]. [příjmení] 10 920 Kč se skládá ze základu příspěvku, konkrétně 65 Kč, který je vynásoben počtem dní, tj. 168 dní a dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč za každé období. 2. Dále žalobkyně uvedla, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatelka, neměla v období ode dne [datum] do dne [datum] a v období ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 116 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum] za období [datum] do dne [datum] a dne [datum] za období [datum] do dne [datum]. [příjmení] 5 452 Kč se skládá ze základu příspěvku, konkrétně 47 Kč, který je vynásoben počtem dní, tj. 116 dní a dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč za každé období. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho. 3. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 4. Žalovaná na základě výzvy soudu svým postojem dala najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to zjištěné údaje o vozidlech, podací archy, upomínky o úhradu nedoplatku do garančního fondu ČKP, předžalobní upomínky, výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období, sdělení Městského úřadu v Litoměřicích. 6. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaná podle zprávy Městského úřadu v Litoměřicích v rozhodné době, tj. ode dne [datum] do dne [datum] a ode dne [datum] do dne [datum] byla zapsaným provozovatelem a vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód]. Dále soud zjistil na základě zprávy Městského úřadu v Litoměřicích, že v rozhodné době, tj. ode dne [datum] do dne [datum] a ode dne [datum] do dne [datum] byla žalovaná zapsaným provozovatelem a vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], [VIN kód]. 7. Na základě skutkového stavu uvedeného v žalobě a provedeného dokazováním pak soud podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. žalobě vyhověl. Ze samotné skutečnosti, že vozidlo je vedeno v registru na žalovanou, je možno dovozovat, že vozidlo je provozováno žalovanou, přestože registr vozidel právně závazné údaje o vlastnictví neobsahuje. To, že vozidlo v předmětném shora uvedeném období provozováno nebylo, či vozidlo bylo řádně pojištěno, mohla prokázat žalovaná. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve věci nevyjádřila, byla ve věci zcela pasivní, vycházel soud z pravidelného předpokladu o tom, že osoba, na kterou je vozidlo v registru evidováno, je zpravidla jeho provozovatelem (viz nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2221/13). Rovněž bylo za dané situace věcí žalované, aby tvrdila a prokázala, že za předmětná vozidla byla v uvedených obdobích zaplaceno pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. 8. Žalobkyně proto žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu ve vztahu k vozidlu [registrační značka], během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč, tedy částku 10 920 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to v celkové výši 600 Kč s ohledem na dvě zaslané výzvy za dvě odlišná období. 9. Žalobkyně proto žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu ve vztahu k vozidlu [registrační značka], během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 5 452 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to v celkové výši 600 Kč s ohledem na dvě zaslané výzvy za dvě odlišná období. 10. Následně žalobkyně před podáním žaloby žalovanou o zaplacení částky, včetně nákladů na její uplatnění, ještě písemně upomenula. Žalovaná však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatila ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná v rozhodné době byla provozovatelem předmětných osobních automobilů; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaná, ač měla možnost, je nijak nezpochybnila. 11. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 11. 2000, sp. zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy [číslo] na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// [webová adresa]). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 14. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 252 Kč, celkem je tedy žalovaná povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 252 Kč. 15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.