20 C 412/2023-31 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 384 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl v období ode dne [datum] do dne [datum], v období ode dne [datum] do dne [datum] a v období ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 372 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala za období ode dne [datum] do dne [datum] dne [datum], za období ode dne [datum] do dne [datum] dne [datum] a za období ode dne [datum] do dne [datum] dne [datum]. [příjmení] 18 384 Kč se skládá ze základu příspěvku, konkrétně 47 Kč, který je vynásoben počtem dní, tj. 372 dní, dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to přiznané v celkové výši 900 Kč s ohledem na tři zaslané výzvy za tři odlišná období. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Soud se dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání a poučil oba účastníky, že pokud se ve stanovené lhůtě k tomuto dotazu soudu písemně nevyjádří, bude soud dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Oběma účastníkům byla tato výzva řádně doručena. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků soudu nesdělil, že s tímto postupem nesouhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Soud ve věci provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to zjištěné údaje o vozidlech, podací archy, upomínky o úhradu nedoplatku do garančního fondu ČKP, předžalobní upomínky, výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období, sdělení Městského úřadu v Roudnici nad Labem. 4. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaný je provozovatelem nebo vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] ode dne [datum] do současnosti, přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v období ode dne [datum] do dne [datum], v období ode dne [datum] do dne [datum] a v období ode dne [datum] do dne [datum] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného opakovaně vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, tedy částku 18 384 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to přiznané v celkové výši 900 Kč s ohledem na tři zaslané výzvy za tři odlišná období 5. Následně žalobkyně před podáním žaloby žalovaného o zaplacení částky, včetně nákladů na její uplatnění, ještě písemně upomenula. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil. 6. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 252 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 252 Kč. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.