12 C 142/2025-50 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal toho, aby soud žalované stanovil výživné ve výši 500 Kč počínaje dnem 1. 8. 2023 hrazených k rukám žalobce, neboť žalobce vyplácí zaopatřovací příspěvek pro zletilého , Jméno žalované B, , narozeného , datum, , který je synem žalované. Žalobce měl za to, že na něj přešlo právo na výživné tohoto dítěte, neboť mu vyplácí příslušný zaopatřovací příspěvek dle zákona č. 359/1999 Sb.2. Žalovaná se k věci vyjádřila nesouhlasně, přičemž uvedla, že nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby platila jakékoli výživné, když její jediný příjem je příspěvek na živobytí, který pobírá společně s přítelem, se kterým žije, a to ve výši 8 510 Kč měsíčně pro oba, přičemž z něj musí hradit ještě léky ve výši cca 1 200 Kč měsíčně, a sotva jim zbývá na to, aby se uživili. Pobírá sice i doplatek na bydlení ve výši 7 900 Kč měsíčně, ale z něj nevidí ani korunu, neboť chodí na účet provozovatele ubytovny, na které bydlí.3. Před zahájením jednání žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to za období od 7. 6. 2025, kdy došlo k ukončení vyplácení zaopatřovacího příspěvku zletilému L. , jméno FO, . Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět zčásti, soud řízení částečně zastaví. Vzhledem k podání žalobkyně, které bylo doručeno soudu, nezbývá než řízení částečně zastavit, neboť žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět.4. Z listinný důkazních prostředků soud zjistil následující skutkový stav.5. Rozhodnutím Úřadu práce – Krajské pobočky ve , adresa, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo zjištěno, že , Jméno žalované B, , nar. , datum, byl přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně od 1. 8. 2023. Z přehledu vyplacených dávek bylo zjištěno, že zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně byl žalovanému vyplácen od srpna 2023 do června 2025. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaná byla zbavena rodičovské odpovědnosti vůči tehdy nezl. L. , jméno FO, , který byl ponechán v dětském domově a zároveň žalované nebylo stanoveno výživné od 8. 10. 2014 do budoucna. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 4. 2015. Dále bylo zjištěno, že do 31. 7. 2025 , Jméno žalované B, pobýval v děstkém domově v , Anonymizováno, , adresa, a od 1. 9. 2022 studoval na , právnická osoba, a , Anonymizováno, , adresa, až do školního roku 2024/2025.6. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, vyplývá, že žalovaná se nenachází v evidenci osob samostatně výdělečně činných, ani zaměstnanců, ani nepobírá dávky nemocenského pojištění, ani důchod. Ze sdělení Úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaná není příjemcem dávek státní sociální podpory, ani dávek pěstounské péče.7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že nemá žádný majetek, pouze poštovní poukázkou dostávají od úřadu práce s přítelem , jméno FO, částku 8 510 Kč každý měsíc, z níž musí oba vyžít, neboť žádný jiný příjem ani ona ani přítel nemají. Dále bylo zjištěno, že nemá ani žádný účet, ani automobil, ani nemovitost, k čemuž doplňuje, že vhledem k onemocnění očí – zelený i šedý zákal, by ani řídit nemohla. Pokud jde o léky, bere léky na artrózu druhého stupně kolen, artrózu i artritidu kyčlí, nemocné ploténky, osteochondrózu, spondylitidu a spondelózu páteře a již dříve zmíněné oči. Měsíční částka, když potřebuje všechny léky činí mezi 1 700 – 1 800 Kč, ale ne každý měsíc potřebuje všechny léky, průměr je tedy o něco nižší. Pokud jde o další náklady, musí platit hlavně dojíždění k lékařům, a to i s vysokým tlakem, kde také dostává léky, a jezdí až do Dubí k doktoru , Anonymizováno, . Přítel náklady na léky nemá, je naštěstí zdravý, ale i tak zbývající částka postačuje žalované pouze na jídlo.8. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“) zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň (1.) 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, (2.) 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,b) je nezaopatřeným dítětem,c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, ad) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.9. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle odst. 2 je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.10. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.11. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.12. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.13. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.14. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne.15. Vzhledem k tomu, že již zletilému , Anonymizováno, . , jméno FO, byl přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona č. 359/1999 Sb., formálně tím přešlo na žalobce právo domáhat se stanovení výživného vůči jeho rodičům. Po zvážení výše uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že v tomto případě je na místě výživné žalované neurčovat.16. Ohledně žalované bylo zjištěno, že ta je osobou trvale zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., když dle posudkového lékaře OSSZ je její schopnost pracovat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podstatně omezena. Jejím jediným příjmem je příspěvek na živobytí, který pobírá se společně posuzovanou osobou – , jméno FO, ve výši 8 510 Kč měsíčně. Pro její vlastní potřebu, jako je nákup jídla, oblečení, hygienických potřeb, léků apod., jí zbývá cca polovina z této částky, tj. 4 255 Kč měsíčně, z níž musí ještě hradit potřebné léky částkou cca 1 000 Kč měsíčně. Žalované její zdravotní stav neumožňuje zvýšit si svoje příjmy prací. Soud proto rozhodl o tom, že žalované s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a nízké příjmy výživné stanovit nelze, neboť její poměry toto vylučují.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce v řízení nebyl úspěšný, tudíž formálně by právo na náhradu nákladů řízení svědčilo žalované. Žalovaná však náhradu nákladů řízení nepožadovala.