14 C 103/2025-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 17 980 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši jdoucími z částky 8 000 Kč, z částky 240 Kč a z částky 2 880 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení. Dle žalobních tvrzení předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., poskytla dne , datum, na základě smlouvy žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s úrokem ve výši 240 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 2 880 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil a vznikla mu tak dále dle smlouvy povinnost uhradit poplatek za prodlení ve výši 700 Kč, poplatek za zaslané SMS a emailové upomínky v celkové výši 800 Kč a poplatek za písemné výzvy k úhradě ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, když tuto uplatnila bez dalšího „pouze“ ve výši 4 360 Kč. Takto vzniklá pohledávka byla následně postoupena společnosti , právnická osoba, , dále společnosti , právnická osoba, , a konečně žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení žádným způsobem nevyjádřil.3. Z provedených listinných důkazů (uloženy v aplikaci CEPR jako přílohy návrhu) má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 2. 10. 2023 uzavřena pod číslem , hodnota, distančně v elektronické podobě Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se tyto zavázal věřiteli vrátit do 1. 11. 2023 spolu s úrokem ve výši 240 Kč a poplatkem ve výši 2 880 Kč, kdy RPSN činila 5395,58 %. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, kdy smluvní pokuta se začne vyměřovat následující kalendářní den po dni splatnosti úvěru a vyměřování končí v ten den, kdy bude dlužníkem splatná část úvěru, jakož i vyměřená smluvní pokuta, připsána na bankovní účet úvěrujícího. Smluvní pokuta je omezena do výše součinu čísla , hodnota, a celkové výše úvěru. Dále byly ve smlouvě sjednány poplatky za mimosoudní vymáhání a upomínky (prokázáno smlouvou o úvěru a potvrzením o provedené platbě na účet žalovaného). Žalovaný poskytnutý úvěr ani přes upomínky žalobkyně nevrátil (prokázáno SMS upomínkami, emailovými upomínkami a výzvami k úhradě). Shora specifikovaná pohledávka byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek).4. Z provedených důkazů dále vyplývá, že žalovaný vystupoval v pozici nepodnikající fyzické osoby, tedy v pozici spotřebitele. Na smluvní vztahy je tak třeba aplikovat zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud předně aplikoval následující ustanovení tohoto zákona:Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).5. Žalobní tvrzení neobsahují ani zmínku o tom, zda předchůdkyně žalobkyně vůbec zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení. Uvedené nevyplývá ani z předložených listinných důkazů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně omluvila z nařízeného jednání a souhlasila s projednáním věci bez její účasti, soud ani nemohl žalobkyni při jednání dne 10. 12. 2025 poučit dle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, že je povinna doplnit svá žalobní tvrzení, a to konkrétně o tom zda, a pokud ano, jakým způsobem zkoumala předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěrů úvěruschopnost žalovaného, s tím, že nebude-li tato povinnost splněna, může být žalobkyně ve sporu z tohoto důvodu neúspěšná.6. Za dané situace soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva jsou absolutně neplatná dle shora citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit toliko poskytnutou a nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru a zákonný úrok z prodlení jdoucí z této jistiny.7. Soud proto předmětnou transakci posoudil v režimu bezdůvodného obohacení a žalobě tak vyhověl co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I.). Ve zbývající části pak podanou žalobu zamítl (výrok II.). Nelze rovněž přehlédnout, že poskytnutá částka byla navýšena o další poplatky a smluvní pokutu, jejíž výše přesahuje 50 % jistiny, tedy i z tohoto důvodu je předmětná úvěrová smlouva absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Soud v této souvislosti odkazuje i na výši RPSN.8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když (vzhledem k žalobnímu petitu) byl ve věci převážně úspěšný žalovaný. Žalobkyni by tak stíhala povinnost nahradit žalovanému náklady řízení dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci samé. Žalovanému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly (výrok III.).9. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.