15 C 169/2025-65 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o bankovních službách, která nahradila původní smlouvy a jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto banky zřídit a vést od účinnosti této smlouvy běžný účet č. , č. účtu, v měně Kč. Nedílnou součástí smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky, příslušná Oznámení a Podmínky. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o povoleném debetu. Dodatkem ke smlouvě o povoleném debetu ze dne , datum, se zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši , částka, na běžném účtu č. , č. účtu, za podmínek uvedených v Debetu, když před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobkyně posouzena s odbornou péčí, když vycházela z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb. Dále prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, přičemž sazba nepovoleného debetu činila 25 % ročně v souladu s Oznámením o úrokových sazbách, žalobkyně využila svého dispozitivního oprávnění a požaduje pouze úrokovou sazbu ve výši 12,75 % ročně. Dále požaduje v souladu se zákonem též zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby zvýšenou o osm procentních bodů stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí. Žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti, a to tím, že nedodržel povinnost udržovat na účtu dostatečné prostředky k zajištění předpokládaných plateb, rozhodla se žalobkyně odstoupit v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v CZK , právnická osoba, . zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, . Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalovanému dne , datum, zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni , datum, v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka, žalovaný však ničeho neuhradil.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č.j. EPR , č. účtu, -5 dne , datum, , který usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť se žalovanému nepodařilo doručit řádně do vlastních rukou.3. Soud zjistil, že žalovanému byl ukončen v ČR trvalý pobyt a jiná adresa pobytu žalovaného není známa.4. Soud vyzval rodiče žalovaného, zda znají aktuální adresu pobytu a zda budou vykonávat žalovanému opatrovníka dle § 29 odst. 4 o.s.ř. , jméno FO, , právnická osoba, , nar. , datum, sdělil soudu, že „nemůže dělat“ žalovanému opatrovníka, protože v současné době žádá Okresní soud v Teplicích o ustanovení opatrovníka pro manželku Evu , jméno FO, , která je ve špatném zdravotním stavu, a leží v nemocnici v Teplicích. , jméno FO, , nar. , datum, na dotaz soudu žádným způsobem nereagovala.5. Z uvedených důvodů soud ustanovil žalovanému opatrovníka dle § 29 o.s.ř. jmenovanou advokátku, , tituly před jménem, Evu Podstavkovou, sídlem , adresa, , když se nepodařilo zajistit jinou vhodnou osobu a v daném řízení je potřeba ustanovit žalovanému opatrovníka k zajištění práv žalovaného v tomto řízení.6. K nařízenému jednání soudu se dostavil zástupce žalobkyně, za žalovaného jmenovaný opatrovník.7. Subjektivita žalobce byla prokázána obchodním rejstříkem vedeným Městským soudem v Praze.8. Ze smlouvy datované dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena smlouva dne , datum, o povoleném debetu. Dodatkem ke smlouvě o povoleném debetu ze dne , datum, se žalobce zavázal žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši , částka, na běžném účtu č. , č. účtu, za podmínek uvedených v debetu.9. Z výpisu z účtu byly zjištěny evidence a výše dlužných částek. Soud měl dále k dispozici historický výpis úvěrového účtu, předžalobní upomínku, její dodejku, výňatek ze sazebníku smlouvy o úvěru, splátkový kalendář, doklad o podpisu smlouvy, výzvu k zaplacení dluhu, žalobce tak tím prokázal svá tvrzení. Soud rovněž zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému posuzovala řádně jeho úvěruschopnost, vycházela z dostupných registrů a postupovala v souladu s právními předpisy.10. Z platební historie bylo zjištěno, že úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a včas splácen, byla prokázána výše dlužných částek. Dále byla zjištěna výše dlužné částky nesplacené jistiny , částka, , také úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 64 163,56 od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.11. O správnosti výpočtu nemá soud důvody pochybovat, byl učiněn prostřednictvím bankovního softwaru, který bývá pravidelně auditován a podléhá i kontrole ze strany ČNB.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „obč. zák.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 obč. zák., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru je na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinnosti úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.14. Podle § 2399 obč. zák., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.16. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.17. Na základě tohoto zjištěného skutkového závěru s odkazem na citované zákonné ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem dle § 1810 o. z. byla pla