19 C 16/2025-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 43 046 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny žalovanému. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 12. 5. 2023 uzavřely Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly též Obchodní podmínky dodávky (dále jen „OPD“). Na základě smlouvy dodávala žalobkyně ode dne 15. 7. 2023 žalovanému elektřinu a související služby na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit řádně a včas sjednanou cenu. Za fakturační období od 15. 7. 2023 do dne 9. 5. 2024, vyúčtovala žalobkyně fakturou č. , hodnota, elektřinu na částku 45 952 Kč, splatnou ke dni 29. 5. 2024. Za fakturační období od 10. 5. 2024 do dne 1. 8. 2024, vyúčtovala žalobkyně fakturou č. , hodnota, elektřinu na částku 7 194 Kč, splatnou ke dni 19. 8. 2024. Žalovaný uhradil pouze 10 100 Kč dne 9. 7. 2024, které byly započteny na fakturu č. , hodnota, . Smlouva o dodávkách elektřiny na uvedené odběrné místo byla v souladu s čl. III OPD ukončena ke dni 1. 8. 2024.2. Protože bylo věc možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k výzvě ani ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba i výzva doručena, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, (SEO 01020128) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu na odběrné místo na adrese , adresa, (číslo odběrného místa 859182400610787617), a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu žalobkyni řádně a včas uhradit sjednanou cenu za podmínek sjednaných ve smlouvě a obchodních podmínkách dodávky žalobkyně. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky poskytování služeb.4. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala platbu za spotřebu elektřiny ze strany žalovaného za období od 15. 7. 2023 – 9. 5. 2024, konkrétně částku 45 952 Kč. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala platbu za spotřebu elektřiny ze strany žalovaného za období od 10. 5. 2024 – 1. 8. 2024, konkrétně částku 7 194 Kč.5. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2024 a potvrzení o podání vyplývá, že žalovanému byla téhož dne prostřednictvím poštovních služeb výzva odeslána, tj. že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění – zaplacení dluhu vůči žalobkyni.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému do zvoleného odběrného místa elektřinu a ten se zavázal za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly OPD. Žalovanému bylo vyúčtováno 53 146 Kč za odebranou elektřinu za shora uvedená období. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě, ten však uhradil dne 9. 7. 2024 pouze částku ve výši 10 100 Kč, proto celková dlužná částka ční 43 046 Kč.7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s OPD zavázal.11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, přestože k tomu byl předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2024 vyzván, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů.12. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 142 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 722 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 046 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před 1.1.2025 (příprava a převzetí věci a zaslání předžalobní výzvy) a částky 700 Kč za jeden úkon právní služby realizovaných po 1.1.2025 (podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.14. Výše náhrady nákladů řízení je odůvodněna skutečností, že žalobkyně, jak bylo zjištěno, podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, atd.), přičemž návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je však totožný či jen s drobnými odchylkami. Soud proto při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval tak, jak je uvedeno výše, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50 000 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.