8 C 201/2025-14 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). , Jméno žalobkyně, vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku , částka, a nákladů na uplatnění ve výši , částka, .2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v rozhodné době, tj. od , datum, do , datum, , byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla – osobního automobilu registrační značky , SPZ, , přičemž ve vztahu k tomuto vozidlu v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného dne , datum, vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši , částka, , tedy částku , částka, (158 dnů x , částka, ), resp. o částku , částka, (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.4. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1, § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.5. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.6. Protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní služby á , částka, dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění do , datum, a za 1 úkon právní služby á , částka, dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., ve znění od , datum, , dále 3x režijní paušál á , částka, dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21 % DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši , částka, , celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku , částka, .7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.