8 C 266/2025-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně v žalobě podané dne , datum, uvedla, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru ve výši , částka, (skládající se z půjčené částky , částka, a kapitalizovaného úroku , částka, ), podle které měla splácet týdně , částka, , a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku ve výši , částka, , vydělila týdenní splátkou , částka, a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně tak nastala ke dni , datum, a datum prodlení ke dni , datum, . Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od , datum, .2. Žalobkyně se z jednání omluvila.3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil.4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listiny označené jako smlouva o úvěru, že žalovaná a žalobkyně sjednali smlouvu o úvěru ve výši , částka, , a to dne , datum, , přičemž tuto částku a poplatek ve výši , částka, se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po , částka, . Žalobkyně poskytla žalovanému , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na , datum, a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky.5. Z formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému základní informace o spotřebitelském úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy součástí byl přehled jednotlivých budoucích splátek.6. Z listiny označené jako evidenční karta klienta je patrno, že žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy. Z listiny vyplývá, že žalovaný měl za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy příjem (mzda) , částka, . Ve výdajích je uvedena částka , částka, na bydlení, životní minimum je uvedeno , částka, . Z karty vyplývá, že žalovaný předložil žalobkyni při sjednávání úvěrové smlouvy potvrzení o příjmu a výplatní pásku, tyto důkazy však žalobkyně soudu nepřeložila.7. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.8. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:12. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud. Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb., a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. , hodnota, a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne , datum, ve věci C679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , v řízení OPR-, právnická osoba, . proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem řádně neověřovala při uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Soud podotýká, že informace o majetku žalované neměl možnost ověřit, vycházel pouze z údajů o uvedených v evidenční kartě, neboť žalobkyně soudu jiné listinné důkazy nepředložila, ani nenavrhla (např. kopie výplatní pásky, výpis z účtu apod.).19. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, nemohl soud žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., aby ke svým tvrzením doplnila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.20. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení v tomto případě činí , částka, , neboť žalovaný z částky, kterou mu zaslala žalobkyně, uhradil , částka, . Žalovaný je povinen uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení podle § 1970 o.s.ř. a příslušného nařízení vlády.21. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané