11 C 149/2020-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění [datum], jejímž předmětem bylo [anonymizováno] životní pojištění, se sjednaným pojistným 800 Kč za pojistné období. Žalovaný nezaplatil pojistné řádně a včas, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni [datum], na pojistném za období od [datum] do [datum] dluží žalovaný celkem částku 3 866 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně požadovala i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši ode dne [datum] do [datum], tedy do dne podání žaloby, celkem ve výši 232 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Rumunska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 15 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v pojistné smlouvě (resp. v čl. 23 všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy) dohodu, dle které jsou příslušnými k projednání sporů ze smlouvy české soudy, a v době uzavření smlouvy měli oba účastníci bydliště nebo obvyklý pobyt na území České republiky. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] na pojistný produkt [anonymizováno] životní pojištění, kterou se žalobkyně zavázala pojistit žalovaného pro případnou pojistnou událost uvedenou ve smlouvě, a žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 800 Kč splatného měsíčně. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky žalobkyně. Žalovaný neplatil pojistné řádně a včas, a proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužného obnosu s upozorněním na zánik pojištění, pokud uhrazen nebude. Upomínka byla žalovanému doručována na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, a proto došlo k ukončení pojistné smlouvy dne [datum]. S ohledem na zánik pojistného vztahu vyúčtovala žalobkyně žalovanému dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] částkou celkem ve výši 3 866 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky naposledy předžalobní upomínkou své zástupkyně ze dne [datum] odeslanou na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě podle podacího archu téhož dne. Žalovaný však na upomínku a výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 2804 obč. zák zaniklo, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, marným uplynutím takovéto lhůty. Žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku uvedenou v žalobě, jelikož podle § 2782 obč. zák., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud jejímu návrhu beze zbytku vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. 9. Aplikace § 14b AT je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.