20 C 343/2020-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení ve výroku I. rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná se dne [datum] na lince B metra veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč dle tarifu PID a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek, kterou nesplnila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, kterou jí zaslala dne [datum]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Se souhlasem účastníků soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.), když vycházel z listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] Tarifu PID, smluvních přepravních podmínek a předžalobní výzvy včetně potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím hybridní pošty byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná se dne [datum] v čase 13:41 na lince B metra neprokázala revizorovi žalobkyně platným jízdním dokladem, dlužnou částku jízdného ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč nezaplatila. Totožnost žalované byla zjištěna z občanského průkazu. Výše jízdného byla dána tarifem PID žalobkyně výše přirážky k jízdnému byla dána smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. K zaplacení dlužné částky 1 524 Kč byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely konkludentním způsobem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Žalovaná částka je pak v části 1 500 Kč sankcí za nezaplacení jízdného ve smyslu vyhl. č. 175/2000 Sb., a v části 24 Kč je nezaplaceným jízdným. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Podle citovaného ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí podle § 18a odst. 3 silničního zákona přesáhnout částku 1 500 Kč. Žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky. Proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, na který má nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když splatnost pohledávky nastala v den přepravní kontroly. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení představuje soudní poplatek v částce 400 Kč, paušální odměna advokáta dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 200 Kč, 3 režijní paušály po Kč 100 dle § 14b odst 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.). 7. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.