8 C 341/2020-11 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku jako smluvní pokuty ze smlouvy o bezúročné půjčce ze dne [datum] [číslo] na jejímž základě dne [datum] poskytla žalovanému převodem na účet spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách do [datum]. Pro případ prodlení s vrácením půjčky si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný půjčku žalobkyni vrátil až dne [datum]. Žalobkyně proto žádá přiznat smluvní pokutu z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (ve výši [částka]) a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (ve výši [částka]). Žalobkyně žalovaného marně upomínala o zaplacení výzvou ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedeným dokazováním dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o bezúročné půjčce [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] poté, co obdrží od žalovaného podepsanou smlouvu a [částka] z jeho účtu, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit do [datum] v 6 měsíčních splátkách po [částka] na bankovní účet žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky si strany sjednaly jeho povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] do dne následujícího po sjednaném datu vrácení půjčky (tj. [datum]) a ode dne následujícího po datu sjednaném vrácení půjčky (tj. [datum]) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Listinu obsahující smlouvu o půjčce podepsala žalobkyně elektronicky a žalovaný připojil svůj vlastnoruční podpis. Dne [datum] převedla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku [částka] označenou číslem smlouvy o půjčce. Žalovaný se dostal s plněním sjednaných splátek do prodlení a uhradil na ni až dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], čímž byla půjčka zcela splacena. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému na jeho e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu k úhradě smluvní pokuty. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 5 odst. 3 ZoSÚ se na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2395 a násl. o. z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému zápůjčku skutečně poskytla převodem na jeho bankovní účet, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jejím splácením a zápůjčku uhradil žalobkyni až po datu vrácení zápůjčky sjednaném ve smlouvě, a to co do částky [částka] dne [datum] a co do zbylé částky [částka] dne [datum]. Za toto prodlení s úhradou závazku žalovaného požaduje žalobkyně v souladu se smluvním ujednání smluvní pokutu ve výši [částka] vypočtenou jako 0,1 % denně za dobu od [datum] do [datum] z dlužné částky [částka] a za dobu od [datum] do [datum] z dlužné částky [částka]. Výše žalobkyní požadované smluvní pokuty odpovídá omezením dle ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ. Soud proto žalobě jako důvodně uplatněné zcela vyhověl a žalovanému uložil výrokem I. tohoto rozsudku k zaplacení smluvní pokutu ve výši [částka]. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (výzva k plnění, sepsání žaloby) po [částka] podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.