11 C 145/2021-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 6. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že dne 21. 9. 2020 zajistil převoz žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici v [obec] poté, co bývalá přítelkyně žalovaného přivolala hlídku Obvodního oddělení [obec] na adresu [adresa], protože žalovaný byl v opilosti agresivní a ona se jej bála. Žalovaný svým jednáním ohrožoval život nebo zdraví jiných osob a nereagoval na výzvy zakročujících policistů, a proto byl hlídkou zajištěn, byla u něj provedena dechové zkouška s pozitivním výsledkem 3,61 promile alkoholu v dechu, kterou žalovaný odmítl podepsat. Propuštěn ze zajištění byl dne 21. 9. 2020 v 23:17 hodin po předání ošetřujícímu personálu. Náklady na dopravu žalovaného služebním vozem za 40kilometrovou cestu z obce Poděbrady na protialkoholní záchytnou stanice v [obec] představovaly částku 267 Kč. Protože byla vyšetřením u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, vznikla žalovanému dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. povinnost žalobci nahradit vzniklé náklady do dne 25. 11. 2020, což dosud žalovaný neučinil ani na základě zaslané výzvy ze dne 26. 10. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobcem dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne 21. 9. 2020 v 20:45 oznámila bývalá přítelkyně žalovaného [příjmení] oddělení [obec], že žalovaný přišel k ní domů, poté co ho z bytu ráno vyhodila, byl opilý, agresivní, rozbil okno a vyhrožoval jí fyzickým napadením. [příjmení] žalobce na místě zjistila u žalovaného známky silné podnapilosti a vyzvala jej k podrobení se dechové zkoušce, což učinil, byl mu naměřen pozitivní výsledek 3,61 promile alkoholu v dechu, který žalovaný odmítl podepsat. Žalovaný nereagoval na zákonné výzvy policistů k opuštění bytu, byl stále agresivní. [příjmení] proto z důvodu obavy v pokračování v protiprávním jednání přikročila k zajištění žalovaného a odvezla jej na protialkoholní záchytnou stanici v [obec], kde jej v 23:17 hodin předala lékaři. Doprava žalovaného z místa jeho bydliště do protialkoholní záchytné stanice v [obec] byla provedena služebním vozem s [registrační značka] od 21:55 do 23:15 hodin, najeto bylo 40 kilometrů. Náklady na tuto dopravu činily 267 Kč při průměrné spotřebě 7,73 litru na 100 km, ceně 32 Kč za litr paliva a při náhradě 4,20 Kč na jeden kilometr. Žalobce zaslal žalovanému v dopise ze dne 26. 10. 2020 výzvu k úhradě této částky, avšak ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 24 odst. 3 věty první před středníkem zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla na protialkoholní záchytné stanici dne 21. 9. 2020 zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady na dopravu do zdravotnického zařízení. Této své povinnosti však žalovaný ani přes upomínku žalobce nedostál, a soud proto návrhu žalobce beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 200 Kč spočívají v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tyto 2 úkony (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.): výzva k plnění a sepsání žaloby, přičemž sazba podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí 100 Kč za každý z těchto úkonů. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek z podaného návrhu, jelikož žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od poplatkové povinnosti osvobozen, a tato povinnost tak přešla podle § 2 odst. 3 citovaného zákona na procesně neúspěšného žalovaného. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky [číslo] bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.