ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2021:11.C.168.2020.2 Datum: 2021-02-10 Předmět: zvýšení výživného Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 915 z. č. 89/2012 Sb."] ["výživné""zvýšení výživného"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zvýšení výživného. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 913 (89/2012 Sb.), § 911 (89/2012 Sb.), § 910 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného, když v mezidobí od posledního soudního rozhodnutí ze dne 23. 7. 2015, č.j. 21 P 132/99-91 došlo k podstatné změně poměrů na její straně. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že v důsledku jejího nástupu na vysokou školu vzrostly její náklady, neboť se jedná o soukromou školu, kde je potřeba hradit školné. Žalobkyně žije se svou matkou, která pobírá pouze invalidní důchod. Žalovaný nemá jinou vyživovací povinnost, jeho průměrný měsíční příjem činí 38 832 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhovala zvýšení výživného na částku 10 000 Kč od 1. 9. 2020.
2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil. Uvedl, že studium žalobkyně na vysoké škole není přípravou na její budoucí povolání. Žalobkyně úspěšně zakončila studium na střední škole, obor zdravotní sestra. Nyní se však rozhodla studovat úplně odlišný obor, který nijak nenavazuje na dosud dosažené vzdělání. Žalobkyně navíc zvolila prezenční formu studia, ačkoliv lze studium absolvovat i formou kombinovanou. Žalobkyně nadto neuvedla, jakého pracovního zařazení může tímto studiem dosáhnout a jak se zlepší její situace na trhu práce.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
4. Rozsudkem nadepsaného soudu ze dne 23. 7. 2015 č.j. 21 P 132/99-91 bylo naposledy stanoveno výživné na tehdy ještě nezl. žalobkyni, kdy byla schválena dohoda rodičů, jíž se žalovaný s účinností od 1. 7. 2015 zavázal přispívat na výživu dcery částkou 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v té době navštěvovala 2. ročník střední zdravotnické školy. [příjmení] se svou matkou v pronajatém bytě 2+1 v [anonymizována dvě slova] v [obec], kde matka žalobkyně hradila náklady spojené s bydlením ve výši 10 000 Kč včetně energií a její měsíční příjem činil pouze invalidní důchod ve výši 14 084 Kč, jinou vyživovací povinnost matka žalobkyně neměla. Žalovaný v době toho rozhodnutí rovněž neměl jinou vyživovací povinnost, žil ve vlastním domě, kde hradil náklady na bydlení ve výši 4 000 – 5 000 Kč měsíčně. Průměrný měsíční příjem žalovaného činil 28 941 Kč včetně bonusů, přesčasových hodin a jednorázových plateb (rozsudek zdejšího soudu ze dne 23. 7. 2015, č.j. 21 P 132/99-91).
5. Žalobkyně je od 1. 9. 2019 studentkou soukromé [obec] školy regionálního rozvoje a bankovní institut [právnická osoba], v prezenční formě bakalářského studia studijního programu [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], kde uhradila školné za zimní semestr 2019 2020 ve výši 18 800 Kč, za letní semestr 2019 2020 v výši 19 800 Kč a za zimní semestr 2020 [číslo] ve výši 20 354 Kč (potvrzení o studiu, potvrzení o úhradě školného). Studiem na této vysoké škole je možné získat manažerské dovednosti potřebné pro vedoucí pozice ve státní správě a bezpečnostních služkách, forma studia je prezenční nebo kombinovaná (kopie internetových stránek www.ambis.cz). Prezenční forma studia zahrnuje 3-4 dny v týdnu, [číslo] hodin týdně, přičemž toto studium lze zvládnout i s brigádou či polovičním úvazkem, kombinovaná forma studia probíhá převážně o víkendu (kopie internetových stránek www.ambis.cz). Žalobkyně studuje řádně se studijním průměrem 2,16 za všechny pokusy (výpis známek ze studia žalobkyně).
6. Žalobkyně hradí jízdné na cesty do školy ve výši 130 Kč měsíčně (výpis z účtu lítačka).
7. Žalobkyně je evidována v ambulanci [anonymizována tři slova] [obec] s onemocněním dýchacích cest a trpí poruchou srážení krve (ambulantní zpráva ze dne 21. 9. 2020, průkaz nositele poruchy srážení krve).
8. Matka žalobkyně pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 17 907 Kč (rozhodnutí ČSSZ ze dne 2. 6. 2020). Žalobkyně žije s matkou v pronajatém bytě, kde se hradí náklady spojené s bydlením ve výši 13 595 Kč (dodatek k nájemní smlouvě o nájmu bytových prostor ze dne 14. 1. 2020).
9. Žalovaný je zaměstnán ve [právnická osoba], jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil k datu 31. 8. 2020 částku ve výši 38 832 Kč a k datu 8. 12. 2020 částku ve výši 49 657 Kč (potvrzení o příjmu žalovaného). Žalovaný nemá žádnou další vyživovací povinnost (CEO žalovaného). Žalovaný hradí měsíční náklady ve výši 10 000 Kč jako splátku hypotéky a energie, 2 000 Kč ročně za vodu, 5 000 Kč za odvoz odpadu a 1 500 Kč měsíčně za dopravu do práce (nesporné tvrzení účastníků).
10. Dopisem PZ žalobkyně byl žalovaný vyzván k uzavření mimosoudní dohody ohledně zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně (dopis PZ žalobkyně ze dne 12. 8. 2020 včetně podacího archu).
11. Soud dále zamítl návrhy žalobkyně na doplnění důkazů fotografiemi webových stránek [právnická osoba], rozvrhem studia zima 2020 a e-mailem od [email], neboť s ohledem na absenci skutkových tvrzení po poučení soudu je již považoval za nadbytečné.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
13. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
14. Ve znění § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestli oprávněný není schopen sám se živit.
15. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. (§913 odst. 2 o.z.).
16. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
17. V daném případě žalobkyně dovozovala změnu svých poměrů, která by odůvodňovala zvýšení výživného, od svého nástupu na soukromou [anonymizována čtyři slova] a bankovního institutu [právnická osoba], konkrétně pak do studijního programu [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], kde žalobkyně uhradila školné ve výši cca 20 000 Kč za semestr. Již se samotného názvu studijního programu je zřejmé, že toto studium žádným způsobem nenavazuje na dosud dosažené vzdělání žalobkyně na střední zdravotnické škole. Soud se proto před posouzením samotné výše výživného zabýval jednak otázkou týkající se účelnosti studia, teda skutečností, zda studium, které žalobkyně zvolila, povede ke zlepšení jejího postavení na trhu práce a dále důvody výběru placené soukromé školy a rovněž časovými nároky, které předmětné studium na žalobkyni klade (shodě též rozhodnutí Ústavní soudu II. ÚS 2121/14).
18. Z provedeného dokazování i ze samotného tvrzení žalobkyně je zřejmé, že absolventi daného studijního oboru nachází uplatnění ve státní správně a v bezpečnostních složkách. Z tohoto obecného konstatování však nelze bez dalšího učinit závěr o tom, že studium na soukromé vysoké škole automaticky poskytne žalobkyni větší šance na trhu práce a tedy i vyšší finanční ohodnocení, než jaké jí poskytne dosud dosažené vzdělání na střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra. Soud proto v tomto smyslu poskytl žalobkyni při jednání soudu dne 6. 1. 2021 poučení, že je potřeba takové tvrzení doplnit a prokázat, což však žalobkyně žádným způsobem neučinila. Soud tak nemohl vůbec posoudit, zda studiem žalobkyně bude dosaženo zlepšení pozice na trhu práce či nikoliv. Rovněž žalobkyně soudu ani po poučení nedoplnila, proč nezvolila obdobně zaměřenou vysokou školu veřejnou, která by nebyla zatížená placením školného. Žalobkyně sice uváděla, že ze zdravotních důvodů by nemohla absolvovat fyzické testy na [anonymizována dvě slova], nicméně již žádným způsobem netvrdila, z jakého důvodu nemohla nastoupit na jinou veřejnou vysokou školu obdobného zaměření, která by pro účastníky představovala nepochybně menší finanční zátěž. Co se týká časových nároků, které studium klade na žalobkyni, pak již ze samotné prezentace školy na webových stránkách je zřejmé, že studium, a to i v prezenční formě, kterou zvolila žalobkyně, předpokládá částečný úvazek, či alespoň brigádu svých studentů. Soud má proto za to, že žalobkyni nic nebrání v tom, aby zlepšila svou finanční situaci alespoň malým přivýdělkem formou příležitostných brigád.
19. S ohledem na provedené dokazování soud uzavírá, že studium žalobkyně lze samozřejmě hodnotit kladně, nicméně jedná se spíše o nadstandardní doplňování znalostí bez jakékoli návaznosti na již dosažené vzdělání, což je nepochybně právem žalobkyně, nicméně nelze spravedlivě požadovat po žalovaném rodiči vynaložení ještě vyšších finančních prostředků, než jaké jí v současné době poskytuje. Soudu proto ze shora uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. Výrok II. tohoto rozsudku je dán ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný, který byl ve věci úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení, se
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.