13 C 19/2021-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku jako smluvní pokutu, již se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit tehdy, nesplní-li svoji povinnost plynoucí jí z dohody o koupi nemovitosti ze dne 14. 8 2020 spočívající v závazku zaplatit blokační úhradu ve výši 150 000 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 30 % blokační úhrady. Žalovaná blokační úhradu na účet žalobkyně ve sjednané lhůtě nezaplatila, a proto ji žalobkyně vyzvala k její úhradě dopisem ze dne [datum], na kterou však žalovaná nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z Dohody o koupi nemovitosti bylo zjištěno, že byla podepsána mezi žalobkyní jakožto realitní kanceláří, žalovanou jakožto zájemcem o nemovitost a [jméno] [příjmení] jakožto prodávající dne [datum]. Za žalobkyni jednal realitní makléř [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. V čl. 2 smluvní strany sjednaly, že dohoda je smlouvou o smlouvě budoucí kupní, a to na nemovitost specifikovanou v čl. 3, tj. pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova, dále pozemek p. [číslo] obec a k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Čl. 6 obsahoval ujednání o blokační úhradě sloužící k blokování nemovitosti pro zájemce, žalovanou, jejíž výše v souladu s čl. 7 činila částku 150 000 Kč, splatná byla do tří dnů od podpisu předmětné dohody na účet žalobkyně. Obsahem čl. 7 bylo zejména ujednání o smluvní pokutě ve výši 30 % blokační úhrady v případě, že žalovaná jakožto zájemce bude v prodlení s platbou blokační úhrady delším jak pět kalendářních dní, když splatnost smluvní pokuty byla sjednána v den porušení povinnosti zaplatit blokační úhradu, a současně v případě uvedeného prodlení s platbou blokační úhrady mělo dojít ke zrušení dohody. 4. Výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav evidovaný k datu [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla vlastníkem předmětných nemovitostí. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. potvrzení o podání z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení částky 45 000 Kč. 6. Geometrickým plánem [číslo] [rok], pasportem stavby, souhrnnou technickou zprávou, e-mailovou komunikací mezi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], usnesením [stát. instituce] o přerušení řízení o odstranění stavby ze dne [datum] a výzvou [stát. instituce] ze dne [datum] nebylo zjištěno pro věc ničeho relevantního. 7. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní (realitní kanceláří), žalovanou (budoucí kupující) a [jméno] [příjmení] (prodávající) byla dne [datum] uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem bylo sjednání povinností smluvních stran za účelem následného uzavření kupní smlouvy, jejímž obsahem měl být převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem z vlastnictví [jméno] [příjmení] do vlastnictví žalované. Žalovaná se v této smlouvě zavázala k zaplacení tzv. blokační úhrady v částce 150 000 Kč realitní kanceláři, tj. žalobkyni, do tří kalendářních dnů ode dne podpisu smlouvy s tím, že bude-li žalovaná v prodlení s platbou blokační úhrady delším jak pět kalendářních dnů, má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 30 % z částky blokační úhrady, tj. 45 000 Kč, která byla splatná porušením povinnosti. Žalovaná žalobkyni nezaplatila blokační úhradu, pročež žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu. Žalovaná ničeho nezaplatila žalobkyni ani k předžalobní výzvě. 8. Po právní stránce vychází nárok žalobkyně ze smlouvy o zprostředkování podle ustanovení § 2445 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. Příslušenství v podobě úroku z prodlení je pak odůvodněno § 1970 o. z. s tím, že nárok na něj vznikl již ode dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty, když žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne [datum]. 9. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně po zaokrouhlení v celkové výši 11 662 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: odměnou advokáta za 2 úkony právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí zastoupení a sepis žaloby, přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 45 000 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 2 900 Kč, odměnou advokáta za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny v částce 1 450 Kč podle § 11 odst. 2 písm. h) AT za jednoduchou výzvu k plnění, odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 1 711,50 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť výzva obsahovala doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř., tj. že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky, když vyjádření žalobkyně nelze považovat za účelný náklad řízení. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.