13 C 339/2020-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 205,24 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím internetových stránek [anonymizováno] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na podkladě uzavřené smlouvy byly žalovanému bezhotovostně převedeny finanční prostředky ve výši 4 400 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 805,24 Kč do [datum]. Žalovaný však svůj závazek nedodržel, jelikož úvěr řádně a včas nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného částku 9 205,24 Kč, přičemž se skládal z dlužné jistiny ve výši 4 400 Kč a z neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 805,24 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném též úhradu úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný na úhradu svého dluhu neuhradil ničeho ani po předžalobní upomínce zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], když dokončil tvorbu svého osobního profilu na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Dokončením tvorby svého osobního profilu žalovaný zároveň odeslal žádost o poskytnutí úvěru právnímu předchůdci žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému označenému ve smlouvě jménem a příjmením, adresou, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailem a číslem bankovního účtu bezúčelový úvěr ve výši 4 400 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit do [datum] celkem 9 349,90 Kč. Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku 4 400 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil dopisem ze dne [datum]. K zaplacení vzniklého dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne [datum], odeslanou podle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce soud předmětnou smlouvu posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně jednal při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný tak nečinil. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou smluvní a zákonnou povinnost splnil a poskytl žalovanému peněžní prostředky, ovšem žalovaný svůj závazek uhradit zcela dlužnou částku včetně úroků z úvěru řádně a včas nikoliv. Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. 6. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve I. výroku tohoto rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě uvedené částky. Dále soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne žalobkyní požadovaného. 7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1, 2 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.