14 C 50/2021-85 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala po žalované určení výživného zletilé dcery ve výši 5 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že je studentkou prvního ročníku fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské [anonymizováno] v [obec], soustavně se tak připravuje na své budoucí povolání, není schopna sama se živit a žalovaná jako její matka je jí povinna výživné poskytovat. V podrobnostech uvedla, že se dne 30. 10. 2020 se po vzájemných neshodách odstěhovala ze společné domácnosti, kterou sdílela s žalovanou, a bydlela u rodiny svého přítele. V současné době bydlí v pronájmu v [obec]. Otec žalobkyně zemřel dne 16. 12. 2020, čímž žalobkyně přišla o značnou část svých příjmů z výživného, ale pobírá sirotčí důchod. Dále má menší příjem na základě dohody o práci mimo pracovní poměr. Žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba], v době před podáním žaloby žalobkyni na výživu přispívala pouze částkou 500 Kč měsíčně, od měsíce dubna tohoto roku přispívá na základě předběžného opatření soudu částkou 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná se stanovením výživného souhlasila, avšak pouze v maximální výši 2 500 Kč měsíčně. Poukazovala na skutečnost, že má další tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, nejistotu v zaměstnání i problémy s bydlením, kdy její stávající dům je pro rodinu nevyhovující. Rovněž její zdravotní stav není dobrý. Z potvrzení o studiu ze dne 3. 2. 2021 a ze dne 26. 8. 2021, výpisu z běžného účtu žalobkyně a nájemní smlouvy ze dne 16. 7. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně byla do června tohoto roku studentkou [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] v [obec], od 26. 8. 2021 je studentkou prvního ročníku fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské [anonymizováno] v [obec], a to v prezenční formě. Po opuštění společné domácnosti s žalovanou žila v rodině svého přítele, kde hradila částku ve výši 5 000 Kč měsíčně jako příspěvek na domácnost. Od července 2021 žije se spolubydlící [jméno] [příjmení] v pronajatém bytě 2 plus 1 v [obec a číslo] – [část obce], kde nájemné činí 10 613 Kč měsíčně a služby 2 987 Kč měsíčně. Z úmrtního listu otce žalobkyně [jméno] [příjmení] a rozhodnutí o přiznání sirotčího důchodu ze dne 15. 3. 2021 má soud za zjištěné, že otec žalobkyně zemřel dne 16. 12. 2020, sirotčí důchod byl žalobkyni vyměřen ve výši 10 861 Kč měsíčně. Z dohody o provedení práce ze dne 26. 6. 2020, výplatních lístků za období červenec až říjen 2021 a mzdového výměru ze dne 1. 8. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně dosahuje příjmu na základě dohody o provedení práce, její hrubá mzda činí 105 Kč na hodinu. Za měsíce červenec až říjen 2021 byl tento příjem v průměrné výši 4 700 Kč měsíčně (jednalo se však převážně o období, kdy měla žalobkyně letní prázdniny). Z výzvy k dohodě o výživném a narovnání vzájemných vztahů ze dne 17. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k plnění vyživovací povinnosti a zároveň o vydání věcí osobní potřeby a školních pomůcek, které žalobkyně zanechala v domě žalované. Ze zprávy zaměstnavatele žalované [právnická osoba] má soud za prokázané, že průměrný měsíční výdělek žalované za období od [číslo] do 9/ 2021 činil 36 670 Kč, za dobu od 4/ 2021 do 9/ 2021 činil průměrný výdělek žalované 28 800 Kč měsíčně. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že vysokoškolské studium je velice náročné, musí se proto soustavně na vyučování připravovat a na brigádu chodí nyní minimálně. Schopnost přivýdělku odhadla na 3 500 Kč měsíčně. Sirotčí důchod jí byl v měsíci září odňat, ale jelikož doložila doklad o studiu, předpokládá jeho opětovné přiznání. Jedná se o administrativní záležitost. Na živobytí jí v minulosti půjčila peníze její babička, celkem asi 120 000 Kč. Z této částky si pořizuje i vybavení bytu. Na účtu má v současné době cca 100 000 Kč, ale peníze rychle mizí vzhledem ke vzrůstajícím cenám zboží a služeb v [obec]. Její běžné výdaje činí částku 18 500 až 20 500 Kč, včetně nájmu ve výši 8 000 Kč měsíčně, má však i mimořádné jednorázové výdaje např. za rovnátka a vybavení bytu. Žalovaná jí přispívá od letošního dubna na výživu částkou 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že žije ve společné domácnosti s manželem a třemi nezletilými dětmi. Manžel je řidič nákladního vozidla, jeho příjem nezná, avšak na domácnost přispívá žalované částkou 15 000 Kč měsíčně. Potvrdila, že před dvěma roky dostala finanční dar od své matky ve výši 2 000 000 Kč, z této částky částečně zrekonstruovala dům, kde s rodinou žije, a zaplatila další větší výdaje. Zbylo jí cca 500 000 Kč. Plánuje stavět nový dům, jelikož ten stávající je v nevyhovujícím stavu. Dále poukázala na svůj špatný zdravotní stav, když v minulosti utrpěla tříštivou zlomeninu nohy a hrozí jí nebezpečí zhoršení jejích pracovních schopností. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu zprávou zaměstnavatele manžela žalované o výši jeho příjmu, když tento důkaz dle názoru soudu nemůže mít zásadní vliv na zjištěný skutkový stav ve věci (manžel žalované nemá k žalobkyni vyživovací povinnost a obecně je výše příjmu řidičů v mezinárodní dopravě soudu známa) a znamenal by pouze další prodloužení řízení. Podle § 910 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalobkyně prokázala, že se vysokoškolským studiem soustavně připravuje na budoucí povolání a z toho důvodu není schopna sama se živit. Žalovaná je jí tak povinna přispívat na výživu. Soud vyhověl žalobě co do výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně, když tuto částku považuje za přiměřenou odůvodněným potřebám žalobkyně a odpovídá i současným možnostem a majetkovým poměrům žalované. Soud přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná dosahuje měsíčního příjmu v průměrné výši 28 800 Kč za posledních 6 měsíců, má úspory ve výši cca 500 000 Kč, na druhou stranu má však rovněž další tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. K námitce žalované ohledně nebezpečí zhoršení jejích pracovních schopností a tím i snížení příjmu soud nepřihlédl, neboť pro rozhodnutí ve věci je rozhodující stav ke dni vyhlášení rozsudku a nelze předjímat, jaké budou výdělkové schopnosti a možnosti žalované v budoucnosti. Žalobkyně má zajištěn stabilní příjem ze sirotčího důchodu, který ovšem nepokryje veškeré její odůvodněné potřeby. Žalobkyni rovněž nelze upřít snahu získat další finanční prostředky z pracovní činnosti, jejichž výše však závisí i na jejích studijních povinnostech. V souladu s žalobním návrhem soud rozhodl o povinnosti žalované přispívat na výživu žalobkyně od 7. 4. 2021 (podání žaloby). Nedoplatek na výživném nevznikl, neboť na základě nesporných tvrzení účastnic je zřejmé, že žalovaná již od měsíce dubna tohoto roku částkou 4 000 Kč měsíčně na výživu žalobkyně přispívá. Jelikož žalobkyně požadovala na výživném částku 5 000 Kč měsíčně, soud co do částky 1 000 Kč měsíčně žalobu částečně zamítl (viz výrok II. rozsudku). Žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná, byla k ochraně jejích zájmů ustanovena zástupkyně z řad advokátů JUDr. [jméno] [příjmení]. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná podle výsledku řízení povinna hradit státu náklady, které zaplatí v souvislosti se zastoupením žalobkyně. Žalovaná je povinna tyto náklady státu hradit ve výši 60%, a to dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (žalovaná byla úspěšná z 20%, žalobkyně z 80%). Výše odměny zástupkyně žalobkyně bude vyčíslena v samostatném usnesení. O nákladech řízení mezi účastnicemi bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, když žalobkyně, která byla ve věci více úspěšná, náklady řízení nepožadovala.